Grónsko je stále zelenější. Mokřadů uvolňujících metan přibylo čtyřnásobně

Vědci přitom varují nejen před zvýšenými emisemi skleníkových plynů, ale i před stoupající hladinou moří a celkovou nestabilitou tamních ekosystémů.

Podle studie se přinejmenším od 70. let 20. století region zahřívá dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru. V Grónsku tak byly průměrné roční teploty vzduchu mezi lety 2007 a 2012 o tři stupně Celsia vyšší než tamní průměr mezi lety 1979 a 2000, upozorňují vědci z Leedské univerzity ve studii publikované magazínem Scientific Reports.

Analýza satelitních záznamů ukázala, že za poslední tři desetiletí roztálo zhruba 11 tisíc čtverečních mil (28 490 kilometrů čtverečních) grónského ledového příkrovu a ledovců, což představuje 1,6 procenta celkové ledové pokrývky Grónska.

Rozloha území, na němž roste vegetace, se v Grónsku zvětšila o 33 774 čtverečních mil (87 474 kilometrů čtverečních), což je více než dvojnásobek plochy, kterou vegetace pokrývala v době, kdy studie začala, upozorňují autoři studie.

Zjištění vědců také ukazují téměř čtyřnásobný nárůst mokřadů v celém Grónsku, ty jsou zdrojem emisí metanu. K největšímu nárůstu husté mokřadní vegetace došlo v okolí obce Kangerlussuaq na jihozápadě a v izolovaných oblastech na severovýchodě.

„Viděli jsme známky toho, že úbytek ledu spouští další reakce, které povedou k další ztrátě ledu a dalšímu ‚zelenání‘ Grónska, kde zmenšující se led odhaluje holou skálu, která je pak kolonizována tundrou a nakonec keři. Voda uvolněná z tajícího ledu zároveň přemisťuje sediment a bahno, což nakonec vytváří mokřady a slatiny,“ popsal deníku The Guardian sebeposilující se proces Jonathan Carrivick z Leedské univerzity, jeden ze spoluautorů studie.

„Rozšíření vegetace, ke kterému dochází současně s ústupem ledovců a ledové pokrývky, významně mění tok sedimentů a živin do pobřežních vod,“ dodal jeho kolega a hlavní autor studie Michael Grimes.

„Tyto změny jsou kritické zejména pro domorodé populace, jejichž tradiční lovecké praktiky závisí na stabilitě těchto choulostivých ekosystémů. Kromě toho úbytek ledové masy v Grónsku významně přispívá ke globálnímu vzestupu hladiny moří, což je trend, který představuje velkou výzvu jak nyní, tak do budoucna,“ dodal.

Vědci použili svá zjištění k vytvoření modelu předpovědi těch oblastí v Grónsku, které v budoucnu pravděpodobně zažijí „výrazné a zrychlené“ změny. Proměny tamní krajiny hodlají nadále sledovat.

Grónsko, autonomní území Dánska, se rozkládá na ploše 2,16 milionu kilometrů čtverečních, více než 80 procent z toho pokrývá led. Území má však jen něco přes 56 tisíc obyvatel. Podle středověké ságy název Grónsko (Groenland – „zelená země“) vymyslel vyhoštěnec z Islandu zvaný Erik Rudý, který údajně doufal, že přívětivé jméno přitáhne další osadníky.