Článek
„Vy se domníváte, že má sloužit proti Íránu? Ne, celý ten systém míří proti Rusku a Číně,“ řekl někdejší sovětský prezident, který se zasloužil o klidný pád bývalého sovětského impéria a stažení sovětských vojsk z území východních satelitů Moskvy, včetně tehdejšího Československa.
Český exprezident Václav Havel, který v pondělním pořadu ČT rovněž hovořil, se proti Gorbačovovu názoru ohradil. „On používá slovo ‘namířený‘. Ten systém ale není útočný, je to obranná zbraň. Ty rakety slouží k případném sestřelování útočících raket,“ řekl Havel s tím, že se trochu diví hysterické reakci Čechů vůči plánu umístit radar v ČR. Dodal, že proti někdejší přítomnosti ruských okupačních vojsk v Československu Češi tolik dlouhodobě neprotestovali.
Radar je podle Havla první šance vyjít vstříc USA.
Negativní postoj Ruska
Plán Američanů umístit v Brdech protiraketový radar a v Polsku sila s obrannými raketami vyvolává od počátku odpor ruských představitelů. Podle Moskvy jen USA expandují blíže k ruským hranicích pod záminku zajišťování se proti nebezpečným režimům, jako je ten v Íránu či Severní Koreji.
Washington v současnoti s Moskvou o podmínkách umístění systému jedná. Kreml naznačil jistou dohodu, nový ruský prezident Dmitrij Medvěděv nicméně řekl, že vyjednávání budou pokračovat a budou tvrdá.
Rozhovory Spojených států s českou vládou o umístění radaru by mohly být završeny na bukurešťském summitu NATO na počátku dubna, s Poláky by chtěl Washigton dohodu uzavřít do konce volebního období amerického prezidenta George Bushe, tedy do konce roku.
Michail Sergejevič Gorbačov
Narodil se 2. března 1931 rolníkům v obci Privolnoje (Stavropolský kraj). Po válce až do roku 1950 pracoval jako mechanizátor strojní a traktorové stanice. Od roku 1946 až do roku 1992 byl členem Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS).
V 50. letech studoval na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova práva. Po studiích začal pracovat v komsomolských a stranických funkcích stavropolského kraje.
Roku 1967 získal vědeckou hodnost agronom-ekonom, na Stavropolském zemědělském institutu. Od roku 1970 byl poslanec Nejvyššího sovětu SSSR. Rok poté se stal i členem a posléze i tajemníkem ÚV KSSS.
Od března 1985 až do srpna 1991 byl generálním tajemníkem ÚV KSSS. Od prosince 1989 do června 1991 byl prvním a posledním prezidentem SSSR. Při pokusu o převrat v srpnu 1991 byl i s rodinou internován na Krymu.
V roce 1990 obdržel Nobelovu cenu míru.
V 90. letech se několikrát neúspěšně pokusil vrátit do politiky. Poslední dobou se věnuje zejména přednášení na konferencích.