Hlavní obsah

Gaza je největším hřbitovem na světě, prohlásil Borrell

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí na Radě pro zahraniční věci (FAC) v Bruselu prohlásil, že Pásmo Gazy se z největší věznice pod širým nebem stalo největším hřbitovem pod širým nebem. Borrell to sdělil novinářům s tím, že mluví o desítkách tisíc lidí, kteří v Gaze od začátku války 7. října 2023 při vojenských akcích Izraele zemřeli. Nezmínil však, že židovský stát pozemní operaci zahájil po útoku teroristického hnutí Hamás, při němž jeho bojovníci zavraždili zhruba 1200 Izraelců, převážně civilistů.

Foto: Profimedia.cz

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell

Článek

(od našeho zpravodaje)

„Gaza byla před válkou největším vězením pod širým nebem. Dnes je to největší hřbitov pod širým nebem. Jedná se o hřbitov pro desítky tisíc lidí a také hřbitov mnoha nejdůležitějších zásad humanitárního práva. V Gaze je ta situace smutná,“ prohlásil ve svém úvodním proslovu Borrell.

Šéf unijní diplomacie v reakci na otázku novinářů, zda je dostatečné v souvislosti se situací v Gaze mluvit o humanitární pomoci a o příměří, dále uvedl, že se jedná o záležitost, která „vyžaduje reakci“ s tím, že připomněl, že v Gaze velké množství lidí trpí hladem.

„Jedná se o záležitost, která vyžaduje reakci. Nejen tedy vyjádření znepokojení, ale také přijetí rozhodnutí,“ uvedl, aniž by specifikoval, jaká rozhodnutí má přesně na mysli.

Netanjahu Izrael poškozuje, prohlásil Biden

Svět

Borrell je kritikem Izraele už od počátku války. Tři dny po jejím startu například uvedl, že izraelské právo na sebeobranu musí být realizováno v rámci mezinárodního práva. „Některé činy, jako je přerušení dodávek vody, elektřiny, potravin pro masu lidí, jsou v rozporu s mezinárodním právem,“ prohlásil tehdy Borrell podle Politica.

O přerušení dodávky vody, potravin a elektřiny informoval v říjnu například list The Times of Israel. Uvedl však, že Izrael i přesto do oblasti nechává proudit dostatek zásob, aby zamezil vzniku humanitární krize. Nelze bezprostředně ověřit, zda tomu tak skutečně bylo.

Borrell zase jindy prohlásil, že Izrael dostatečně nerozlišuje vojenské cíle v Pásmu Gazy. „Napaden byl kostel Svaté rodiny a klášter Charity, útočiště pro vysídlené osoby. Při posledních vojenských operacích zemřeli věřící, tři izraelští rukojmí a stovky dalších civilistů. To musí přestat – je naléhavě zapotřebí humanitární pauza,“ uvedl tehdy Borrel.

Izrael ovšem tvrdí, že Hamás pod objekty, jako jsou nemocnice nebo kostely, postavil tunely, v nichž se soustředí jeho bojovníci, zbraně nebo dokonce vojenské základny. Z některých zásahů posléze i zveřejnil video. Zda jsou všechny cíle Izraele legitimní, také nelze bezprostředně objektivně ověřit.

Teroristické hnutí Hamás rozpoutalo válku s Izraelem v sobotu 7. října brutálním útokem na jihu země, kde povraždilo kolem 1200 lidí, převážně civilistů. Dalších více než 260 osob bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí. Přes 130 z nich jich v Gaze stále zůstává. Izrael se obává, že kolem třiceti z nich je už po smrti.

Hamás ukázal vlastní návrh příměří, Izrael jeho požadavky smetl

Blízký a Střední východ

Výběr článků

Načítám