Článek
Biskupský komplex v Limburgu měl původně stát pět až šest miliónů eur (127 až 153 miliónů Kč). Německý tisk však spekuloval, že reálné náklady mohly dosáhnout asi deseti miliónů eur, kvůli čemuž Tebartze-van Elsta překřtil na "biskupa luxusu", který vede život v bohatství v rozporu s hlásáním papeže Františka o "církvi chudých".
Biskup po zářijové inspekci - oficiálně „bratrské návštěvě” - kardinála Giovanniho Lajola přislíbil, že zveřejní skutečnou výši výdajů na své sídlo.
Uvedená suma ovšem šokovala i členy rady, která dohlíží na finance biskupství a cítí se Tebartzem-van Elstem oklamána. „Limburský biskup nás udržoval v nevědomosti,” uvedli členové grémia v prohlášení, jehož zveřejnění se diecéze podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung snažila zabránit.
Podle biskupství rezidenci prodražily vyšší náklady na sanaci a rekonstrukci historické budovy, než se plánovalo. Podle tisku však cenu „vyšroubovala” nahoru hlavně speciální přání biskupa, který má v diecézním centru i vlastní třípokojový byt a soukromou kapli. Také podle některých farníků je stavba příliš okázalá.
Vyzývají biskupa k odchodu
Ve světle nových skutečností v pondělí biskupa Tebartze-van Elsta vyzvali k rezignaci teolog z univerzity v Münsteru Thomas Schüller i Hofheimský kruh, který sdružuje nespokojené farnosti. „Způsobí to obrovské škody, nejen v limburském biskupství. Poznamená to katolickou církev v celém Německu. Je to skandál a nemůže skončit bez důsledků,” prohlásil Schüller.
Limburský biskup Franz-Peter Tebartz-van-Elst celebruje
Biskup Tebartz-van Elst chce podle agentury DPA vyčkat na závěry šetření vatikánské komise a k výzvám k odstoupení se nechce vyjadřovat.
Důvěru v Tebartze-van Elsta ztratila rovněž kněžská rada biskupství. „Teď je na Římu a německých biskupech, aby to vyřešili,” uvedl mluvčí rady Reinhold Kalteier. Mluvčí Německé biskupské konference Matthias Kopp už také oznámil, že předraženou stavbu a její financování prověří komise biskupské konference.
Jakým způsobem limburská diecéze nákladný projekt financovala, zatím nezveřejnilo. Podle serveru Spiegel Online zůstává také nejasné, zda při financování nedošlo k porušení církevního práva, neboť některé investice podléhaly schválení Vatikánem.
