Článek
Lecornu podle stanice France 24 v rozhovoru vyjádřil solidaritu Francie s oběťmi útoku na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Tam minulý měsíc zahynulo bezmála 150 lidí, připomnělo francouzské ministerstvo obrany.
Šojguovi, s nímž naposledy telefonoval v říjnu 2022, také řekl, že Francie byla vždy připravena čelit „terorismu“ a byla připravena na „intenzivnější výměnu názorů s cílem co nejúčinněji bojovat s touto hrozbou“.
„Francie ale bude nadále podporovat Ukrajinu tak dlouho a intenzivně, jak to bude nutné v jejím boji za svobodu a suverenitu, aby na evropský kontinent přinesla mír a bezpečnost,“ připomněl Lecornu podle France 24 ruskému ministru obrany.
K nejkrvavějšímu útoku v Rusku za posledních 20 let se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Nicméně Moskva nadále hledá spojení mezi útočníky a Ukrajinou, potažmo Západem. To Kyjev i jeho západní spojenci popřeli.
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden uvedl, že odnož IS, která se přihlásila k útoku u Moskvy, se v poslední době pokusila spáchat několik podobných akcí také ve Francii.
Francie pošle na Ukrajinu cizineckou legii, hlásá Zacharovová
Macron v březnu prohlásil, že Paříž nabídla ruským bezpečnostním službám „zvýšenou spolupráci“. Dodal, že dojde spíše ke kontaktu na „technické a ministerské úrovni“ než k přímým rozhovorům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Francie, která je jediným držitelem jaderných zbraní v Evropské unii, v uplynulých týdnech vystupňovala rétoriku vůči Moskvě a oznámila novou vojenskou pomoc Ukrajině.
Paříž podle Lecornua dodá Kyjevu stovky starších obrněných vozidel, nové střely země-vzduch, desítky houfnic Caesar či 80 000 kusů dělostřelecké munice.
Prezident Macron rovněž jako možnost zmínil, že Francie by v určité situaci mohla být nucena nasadit na Ukrajině své vojáky.