Článek
Nyní průzkumy řadí zakladatele hnutí Neporobená Francie na třetí příčku, když jeho preference v posledních týdnech vystoupaly natolik, že už opět „dýchá na záda“ Marine Le Penové.
Někdejší učitel Mélenchon, který se staví do role „lidového tribuna“ a díky řečnickému talentu dokáže strhnout dav, sází na to, že se Le Penová a její konkurent z krajně pravicového spektra Éric Zemmour navzájem „vybijí“, a on se tak probojuje do finále.
Francie volí nového prezidenta.
Do karet hraje Mélenchonovi i fakt, že je na levici jediným výrazným kandidátem. Uchazečka socialistů a pařížská starostka Anne Hidalgová, stejně jako kandidát Zelených Yannick Jadot, se v průzkumech ztrácí.
Obdivovatel Castra
Mélenchon, někdejší trockista, komunista, socialista a také bývalý senátor a europoslanec, je dlouholetý obdivovatel kubánského vůdce Fidela Castra a zastává radikální názory na ekonomiku i zahraniční politiku. Zasazuje se o vznik „šesté francouzské republiky“ a vystoupení z NATO, snížení důchodového věku na 60 let, požaduje zmrazení cen energií a odklon od jaderných elektráren.
Body nasbíral i hlasitou kritikou pandemických restrikcí vlády a na výbušných předměstích s přistěhovaleckou komunitou, kde razil heslo „tady se integrace nepovedla“.
Voličský potenciál vidí Mélenchon i mezi odsouzenými stoupenci protestního hnutí Žlutých vest z let 2018–19, kterým pro případ svého zvolení hlavou státu slíbil amnestii.
Ruskou agresi na Ukrajině Mélenchon z pacifistických pozic odsoudil, i tak je ale považován za politika, který dlouhodobě vyjadřuje „pochopení“ pro šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Před invazí tvrdil, že snaha Západu přiblížit hranice NATO k Rusku je „nepřijatelná, hloupá nezodpovědná a provokativní“. „Rusko se pak cítí ponížené, ohrožené a napadené,“ prohlásil v televizi dva týdny před vpádem ruských jednotek na Ukrajinu.