Francouzi znovu v ulicích. Proti penzijní reformě protestovalo skoro milion lidí

Odbory nově avizovaly svolání generální stávky na 7. března, nebudou-li jejich požadavky vyslyšeny. Podle ministerstva vnitra se sobotních demonstrací zúčastnilo na 963 000 lidí, což je více než v úterý, ale méně než na počátku protestů.

Protesty začaly 19. ledna, jen několik dní po odhalení vládního plánu, a pokračovaly 31. ledna a toto úterý. Čtvrté kolo demonstrací bylo jako první svoláno na nepracovní den, aby se jej mohli zúčastnit i lidé, kteří se jindy nemohou uvolnit z práce. „Je to možná jediný moment, kdy můžu přijít, teď mám šanci,“ řekla agentuře AFP ředitelka střední školy Sandrine Thouronová na pochodu v Toulouse.

„Jsem tu za svou matku, která má z práce deprese a prožila syndrom vyhoření, a za všechny staré lidi, které vidím dělat těžkou práci,“ řekl osmnáctiletý recepční Nicolas Garcia, který demonstroval v Clermont-Ferrandu, a to vůbec poprvé v životě.

Odboráři doufali v silnou účast, která by vyslala vládě jasný signál po poklesu zájmu při předchozím kole demonstrací. Policie v úterý vyčíslila účast na 757 tisíc lidí, zatímco o týden dříve zaznamenala asi 1,27 milionu demonstrantů. Francouzská média v pátek psala o tom, že úřady před novou mobilizací očekávaly v ulicích 600 až 800 tisíc lidí.

Podle ministerstva vnitra se sobotních demonstrací zúčastnilo 963 tisíc lidí, uvedla stanice BFMTV na svém webu. Odbory ještě své vlastní celostátní odhady médiím nenabídly.

V dopoledních hodinách začaly pochody v Toulouse či Štrasburku a kolem 13:00 odstartovala také manifestace v Paříži naplánovaná na trase od náměstí Republiky po Place de la Nation. Odborová centrála CGT odhadla počet demonstrantů v metropoli na půl milionu, zatímco podle policie jich bylo 93 tisíc, uvedla BFMTV.

V Toulouse podle organizátorů pochodovalo 100 tisíc lidí, což je vyšší odhad oproti předchozím dvěma manifestacím v tomto jihofrancouzském městě. V Marseille podle pořadatelů byla účast ještě vyšší – 140 tisíc lidí.

Předchozí protestní dny byly spojené se stávkami ve veřejném sektoru, které výrazně narušily hromadnou dopravu či školní výuku. V sobotu se tento scénář neopakuje, pařížské letiště Orly však kolem poledne informovalo o předem neohlášené stávce letových dispečerů. Výsledkem je zrušení poloviny letů, napsala televize BFMTV.

Jádrem konfliktu je snaha vlády do roku 2030 navýšit o dva roky věkové minimum pro odchod do důchodu a také zrušit většinu speciálních režimů v penzijním systému. Plán pramení z dlouhodobé politiky prezidenta Macrona a jeho strůjci jej obhajují jako snahu zvrátit ztrátovost současného nastavení.

Francouzský důchodový systém je označován za relativně štědrý a Francouzi tráví v důchodu v průměru nejvíce let ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průzkumy naznačují, že většina země se změnou nesouhlasí, uvádí agentura Reuters.

Zatímco vláda se snaží reformu protlačit parlamentem, na obzoru jsou další protesty a stávky. Už během týdne odbory avizovaly další mobilizaci 16. února, po sobotním jednání pak ohlásily březnovou generální stávku. Nestáhne-li vláda svůj návrh, pokusí se „zastavit“ život ve Francii, řekl za přední odborové organizace ředitel svazu FO Frédéric Souillot.