Hlavní obsah

Francii dohání kolaborantská minulost, otevírá vichistické archivy

Paříž

Francie v pondělí otevřela policejní a ministerské archivy z dob vichistické vlády, která kolaborovala s nacisty. Odtajněno bylo přes 200 tisíc dokumentů, které mohou poodhalit více o deportaci 76 tisíc Židů i o likvidaci francouzských odbojářů, tzv. maquistů, zejména jejich vůdce Jeana Moulina, kterého Němci dopadli v roce 1943 a mučili.

Foto: Profimedia.cz

Maršála Philippa Pétaina v létě 1944 ve Vichy zdraví davy.

Článek

Odtajněny jsou policejní spisy i dokumenty z ministerstev vnitra, spravedlnosti a zahraničí z dob vlády Philippa Pétaina.

Přístupné ale budou i dokumenty první provizorní vlády, která nastoupila po porážce nacistů.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Historik Giller Morin ve francouzské televizi TF1 odtajnění hájil: „Byly tu požadavky dětí deportovaných i popravených, které chtěly znát pravdu. To je legitimní požadavek.“

Doposud mohli některé archívy navštívit jen historici a novináři, kteří dostali speciální povolení. Po uplynutí 75 let se ale archivy ve Francii zveřejňují – a tato doba už uplynula.

Kolaborantská vláda stigmatizuje město

Také současný starosta města Vichy, kde sídlila vláda kolaborantského maršála Philippa Pétaina, otevření archivů vítá, protože má pocit, že město bylo stigmatizováno. „Je tu mnoho příběhů o městě, ale v archivech je pravda, protože dané období bylo velmi komplikované a příliš dlouho nepřesně charakterizovalo toto město,“ řekl listu The New York Times.

Bývalý odbojář Lucien Guyot to ale vidí jinak. Americkému listu řekl, že Pétainova vláda překročila očekávání Němců „zejména při deportacích ,zahraničních‘ Židů včetně dětí do koncentračních táborů“.

„Pronásledovali nás ze msty,“ dodal. Město ale podle něj vinit nelze: „Byla to vláda, jejíž činy byl neodpustitelné, ne město.“ Vichy leží uprostřed Francie.

Zrada a smrt odbojáře

Historik Morin dodal, že archiv by mohly pomoci objasnit dopadení odbojáře Jeana Moulina i jeho smrt. Obvykle se tvrdí, že jej zradil lékař René Hardy nebo komunisté, kteří likvidovali nekomunistický odboj. To tvrdil v roce 1990 i nacista Klaus Barbie, který tehdy šéfoval lyonskému gestapu. Barbiemu bývá osobně připisováno umučení Moulina, gestapák ale tvrdil, že Moulin, který nepromluvil ani při mučení, spáchal sebevraždu, když ho převáželi do Berlína.

Související témata:

Výběr článků

Načítám