Článek
Poprvé od roku 1945 se nekoná rozsáhlá vojenská přehlídka na třídě Champs-Élysées. Oslav francouzského státního svátku se v Paříži většinou účastní řada světových politiků, letos ale byli na oslavy pozvány zdravotní sestry, lékaři, pečovatelky, výrobci respirátorů, laboratorní technici a další lidé, kteří Francii udržovali v chodu během karantény. Přišli také příbuzní zdravotníků, kteří nemoci covid-19 podlehli.
Přehlídky se zúčastnili i vojenské skupiny z Německa, Švýcarska, Rakouska a Lucemburska, tedy zemí, které v kritické situaci přijaly do svých nemocnic dohromady 161 francouzských pacientů. Defilé se účastní dohromady na 2000 vojáků, což je zhruba polovina obvyklého počtu z minulých let. Dohromady se slavnosti účastní méně než 5000 lidí.
Uskutečnily se však obvyklé přelety stíhaček nad dějištěm oslav a odpoledne prezident vystoupí v tradičním televizním rozhovoru, v němž má nastínit i plány na překonání koronavirové krize. Na pozdní večer je pak plánován ohňostroj u Eiffelovy věže.
Nákaza novým typem koronaviru Francii výrazně postihla. Počet lidí, kteří infekci podlehli, překonal hranici 30 tisíc. Země se dostala v počtu obětí pandemie celosvětově na šestou příčku za Spojené státy, Brazílii, Británii, Itálii a Mexiko. V počtu nakažených (207 356) zaujímá země s téměř 68 miliony obyvatel podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) 16. místo.
Francouzské úřady upozorňují na novou tendenci růstu počtu nových případů, varují před možnou druhou vlnou pandemie a nabádají k obezřetnosti.
Dobytím Bastily 14. července 1789 odstartovala Velká francouzská revoluce. Bastila byla pevnost sloužící jako věznice, a ačkoliv v ní v té době bylo pouhých sedm vězňů, byla symbolem despocie francouzské monarchie. Její dobytí způsobily společenské otřesy nejen ve Francii, ale i ve zbytku Evropy. Od roku 1880 je 14. červenec ve Francouzské republice státním svátkem.