Článek
Peloton ohlášených i pravděpodobných uchazečů o Elysejský palác zatím vede s 27procentní podporou, následován Valérií Pécressovou, kandidátkou pravicové strany Republikáni (17 procent hlasů); v závěsu za nimi jsou představitelé krajní pravice Marine Le Penová a Eric Zemmour (oba s necelými 15 procenty).
Naštěstí pro Macrona, jenž zatím obhajobu neohlásil, se Zemmour odmítl s Le Penovou spojit, což i dle šéfky Národního sjednocení jejich hnutí značně oslabilo.
Většina politiků svorně hovoří o nutnosti zpřísnit protiimigrační politiku
A obdobná nejednota panuje i v levicovém spektru. Socialisté, oslabení za vlády nevýrazného prezidenta Françoise Hollanda, se ještě nevzpamatovali, a komunisté odmítají spojenectví s hnutím Nepodmaněná Francie Jeana-Luka Mélenchona.
Imigrace, imigrace a zase imigrace
Nehrozí sice přímé spojenectví pravice a krajní pravice, jak se holedbá Zemmour a jak by si přála Marine Le Penová, jež kvůli tomu už delší dobu vystupuje umírněněji, ale boj o zradikalizované voliče z krajního spektra už začal.
Macron chce před volbami tresty pro šiřitele dezinformací
Většina politiků proto svorně hovoří o nutnosti zpřísnit protiimigrační politiku a Macron se navíc koncem roku omluvil za některé chyby a „arogantní“ kroky, které vyprovokovaly hnutí žlutých vest, přičemž slíbil vstřícnější a umírněnější postoj vůči kritikům.
Jeho výroky, že chce naštvat neočkované spoluobčany řadou přísnějších opatření, opozice okamžitě napadla jako selhání či ztrátu nervů, neboť výrok „emmerder“ lze přeložit i vulgárněji. Spíše však šlo o promyšlený krok. Francouzská politická scéna (a nejen ta) značně zhrubla – zapalování aut a bitky spojené s rabováním se staly „běžným“ folklorem, nemluvě o rasistických výrocích Zemmoura – a není proto snadné upoutat pozornost voličů.
Vláda, která není podle krajní pravice schopna řešit otázku imigrace (Zemmour dokonce proklamuje, že Francie zažívá „druhou alžírskou válku v srdci svého území“), tak musí v první řadě ukázat schopnost radikálně zasáhnout proti rychle se šířícímu omikronu. A to většina – očkovaných je ve Francii přes 90 procent – ocení.
„Taková čísla jsme tu neměli.“ Francie hlásí rekordní přírůstky, stoupá i zátěž nemocnic
Opozice také viní Macrona z rozdělení společnosti, třebaže prohlubující se sociální propast mezi chudými a bohatými sliboval zacelit už Jacques Chirac koncem minulého století. Macron si je vědom, že hlavním argumentem bude stav ekonomiky a životní úrovně.
Nicméně, i když premiér Jean Castex v televizi TF1 připomněl, že „kupní síla pod vedením prezidenta Macrona se zvýšila stejně jako za předchozí dvě pětiletky“, problémem je, jak napsal deník Les Echos, že 56 procent Francouzů má pocit, že klesla.
Pouť do Arménie
Zdá se, že se taktika pravice i krajní pravice začíná hodně sbližovat. Dokládají to například cesty Zemmoura i Pécressové do Arménie.
Návštěva křesťanů v Orientu měla připomenout nejen genocidu Arménů z první světové války, ale také naznačit, jak by se údajně mohl vyvíjet nekorigovaný vztah mezi muslimy a křesťany na domácí půdě. Hlavním cílem však bylo oslovit arménskou komunitu ve Francii, čítající až 400 tisíc potenciálních voličů, a současně získat podporu místních katolíků.
Macron vyrazil do boje s neočkovanými. Chci je opravdu naštvat, prohlásil
Pécressová, která během studia na ENA, prestižní škole pro budoucí politiky a elitní úředníky, absolvovala v devadesátých letech stáž v Moskvě a Arménii během ní navštívila, si tak chtěla vytvořit image političky se zkušenostmi ze zahraniční politiky. Spoléhá na to, že za ní stojí vlivná pravicová politická strana a že do politiky vnáší atraktivní ženský prvek.
(Autor je historik)