Článek
Polární záře
Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách nad 80 km, nejčastěji kolem 100 km, někdy ale dosahují až do výšky několika set kilometrů. Jsou výsledkem poruch v magnetosféře Země způsobených slunečním větrem. Výraznější polární záře vznikají v důsledku vyšší rychlosti slunečního větru z koronálních děr na Slunci a tzv. výronů koronální hmoty - ty způsobují geomagnetickou bouři, jejímž důsledkem pak vzniká polární záře.
Na Slunci se konkrétně tvoří vlivem nerovností v magnetickém poli skvrny. U nich vznikne jedna masivní protuberance (erupce). Mrak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a alfa částicemi letí vesmírem, a pokud se na cestě setká s magnetickým polem Země, tak jej pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k zemským magnetickým pólům. Tam sluneční vítr interaguje s atmosférou a vzniká polární záře. Jde o jeden z hlavních jevů vesmírného počasí.
Záře nad Českem
Běžně se vyskytuje v polárních oblastech (jižní záře - aurora australis, severní záře - aurora borealis), zatímco ve středních zeměpisných šířkách - tedy i u nás - a zejména v tropech jen výjimečně.
V ČR to podle odborníků bývá většinou v rozmezí dvou až tří let. V severských zemích jsou polární záře viditelné po celé obloze, ale v tuzemsku jsou nevysoko nad severním obzorem, takže si je nezkušený pozorovatel může splést se září nějakého vzdáleného města.
Polární záře přišla do Česka ve dvou vlnách. Byla rudá až fialová
Na severu Evropy začalo vojenské cvičení NATO. Rusové zuří
