Článek
Zákaz umisťovat na Alandské ostrovy vojáky a budovat tam pevnosti byl jedním ze závěru mezinárodních smluv, které uzavřelo Rusko po prohrané Krymské válce (konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší, 1853–1856). Tehdy šlo o to, aby carský režim, který v té době ovládal Finsko, nemohlo kontrolovat Botnický záliv, na jehož druhém břehu se nachází Švédsko.
Od té doby se však mezinárodní situace změnila a panují obavy, že by smlouvy zakazující na ostrovech dislokovat vojenské síly mohlo zneužít Rusko, které by je mohlo ovládnout.
„Je to Achillova pata finské obrany,“ uvedl profesor a bývalý poradce finského prezidenta Alpo Rusi. Jeho slova jsou nadnesená, souostroví sice může dál blokovat Botnický záliv, to má dnes však menší význam, protože leží 400 kilometrů daleko od ruských přístavů ve Finském zálivu.
Problémem ale je, že tuto hrozbu, umocněnou tím, že na ostrovech se nachází ruský konzulát, je těžké odstranit. Mnoho z 30 000 obyvatel ostrovů, švédsky mluvících Finů, si přeje zachovat na Alandách neutralitu. Domnívají se, že pro ně bude bezpečnější.
„Myslím, že to, že jsme demilitarizovaní, představuje stabilizační faktor v oblasti Baltského moře,“ řekla agentuře AFP předsedkyně autonomní vlády Alandu Veronica Thornroosová. Ta se domnívá, že by ostrovy, o které se bojovalo v první i druhé světové válce, dokázalo Finsko v případě ruského útoku začít rychle bránit. Profesor Rusi si tím však v případě náhlého útoku není jist.
Finsko nicméně prozatím nemíní na statutu Alandských ostrovů nic měnit.