Článek
V areálu vyhloubeném v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem bude v budoucnu uloženo až 6500 tun uranového paliva. Místní obyvatelé se stavbou souhlasí. Úložiště navrhla společnost Posiva, kterou za tímto účelem založila dvojice finských provozovatelů jaderných elektráren.
„Je to pro nás velký krok vpřed. Po více než 40 letech jsme skončili výzkum a vývojové práce,” uvedl ředitel Posivy Janne Mokka.
Součástí trvalého úložiště bude i zařízení, kde se vyhořelé jaderné palivo nevhodné k dalšímu využití uzavře do speciálních skladovacích kontejnerů. Na světě je asi 270 000 tun vyhořelého paliva, které se většinou skladuje ve vodních nádržích u jaderných elektráren. Takovéto umístění je ale jen krátkodobým řešením, neboť palivo představuje toxickou zátěž na stovky tisíc let.
Ostrov Olkiluoto na jihozápadním pobřeží Finka
Podle projektu společnosti Posiva bude odpad umístěn do měděných sudů, přesunut do podzemí a uložen do skladovacích štol. Sudy budou ve štolách zasypány bentonitem, který vzniká zvětráváním mateční čedičové horniny. Bentonitové lože poslouží jako izolace i ochrana proti případnému posunu skalního masivu. V konečné fázi pak bude každá štola zalita betonem.
Ještě před uvedením zařízení do provozu bude Posiva muset znovu vyhodnotit dopady skladu na životní prostředí a také možnost opětovného vyzvednutí odpadu, pokud to bude v budoucnu nutné.
Předpokládá se, že výstavba úložiště bude stát téměř miliardu eur (27 miliard korun), celkové náklady včetně provozu pro nadcházejících sto let přijdou na 3,5 miliardy eur (asi 95 miliard korun).
Podobné plány na trvalé úložiště má i sousední Švédsko. Firma Posiva ale tvrdí, že Švédsko s projektem zaostává za Finskem několik let.
Trvalé úložiště jaderného odpadu plánuje i Česká republika. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro ni navrhla sedm lokalit. Ta konečná má být stanovena do roku 2025. Očekává se, že úložiště by mohlo být uvedeno do provozu v roce 2065.