Článek
Návrh přitom kritizují odbory i největší zaměstnavatelé. Odbory požadují ještě větší transparentnost, zaměstnavatelé pak tvrdí, že přijetí zákona vyvolá na pracovištích ještě více konfliktů.
„Ústředním bodem vládního programu je odstranění neodůvodněných platových rozdílů. K této problematice zaujmeme přísnější přístup,“ uvedl ministr pro severskou spolupráci a rovnoprávnost Thomas Blomqvist.
Člen kabinetu dodal, že by zákon měl parlamentem projít do dalších voleb, které se uskuteční v dubnu roku 2023.
Finská premiérka vrací do státní kasy sumy za rodinné snídaně

„V několika případech jsem zjistila, že muži konající stejnou činnost jako já vydělávají více,“ uvedla Merja Mähkäová, bývalá novinářka a v současnosti investorka.
Mähkäová od roku 2019 publikuje na sociálních sítích roční příjmy, aby podnítila veřejnou diskusi ohledně transparentnosti ohodnocení.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byly mzdy Finek v roce 2020 o 17,2 procenta nižší než u mužů.
V Evropě to patří mezi největší rozdíly. Průměr Evropské unie je 11,2 procenta, lehce nad tímto průměrem je i Česká republika s 12,4 procenta.