Hlavní obsah

Finsko a Švédsko v NATO? Problém je jen rozšiřování infrastruktury, řekl Putin

Moskva
Aktualizováno

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Agentura Reuters původně chybně přeložila Putinova slova a napsala, že plány na přijetí obou zemí „jsou“ problém. Ruský prezident uvedl, že Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.

Foto: Mikhail Metzel, ČTK/AP

Ruský prezident Vladimir Putin

Článek

„Rusko nemá problémy s Finskem a Švédskem, jejich vstup do NATO nepředstavuje bezprostřední hrozbu,” řekl Putin na summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OKSB). Ale rozšíření vojenské infrastruktury na těchto územích „vyvolá reakci”, dodal Putin.

Agentura Reuters v původním znění zprávy uvedla, že Putin plán přijetí Finska a Švédska vidí jako problém, později formulaci opravila.

„Pokud jde o expanzi Severoatlantické aliance, ano, je to problém, který je podle mého názoru vytvořen zcela uměle v zahraničněpolitických zájmech Spojených států. Rusko nemá s těmito státy (Švédsko a Finsko) žádné problémy, a proto v tomto smyslu expanze NATO do těchto zemí nepředstavuje hrozbu. Ale rozšíření vojenské infrastruktury v tomto regionu jistě vyvolá naši reakci,“ řekl Putin.

Šéf Kremlu zároveň zdůraznil, že akce skandinávských států mohou zhoršit „již tak obtížnou situaci v oblasti mezinárodní bezpečnosti”.

OKSB vznikla v roce 1992 a sdružuje šest bývalých států Sovětského svazu. Jedná se o vojenskou alianci.

Rozhodnutí padlo kvůli invazi na Ukrajinu

Švédská vládní sociálnědemokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO, již dříve se podobným způsobem vyjádřila i finská vláda. Obě severské země se k historickému kroku rozhodly po ruské invazi na Ukrajinu. Finsko už přihlášku podalo, Švédsko podání přihlášky oznámilo v pondělí.

Ruské výhrůžky nezabraly. I Švédsko podá přihlášku do NATO

Zahraniční

Právě možné rozšíření Severoatlantické aliance na východ, po zvažovaném pozvání a vstupu Ukrajiny, bylo jedním z argumentů, kterým Moskva ospravedlňovala zahájení invaze na Ukrajinu, v níž pokračuje dodnes.

Ruská reakce na změnu postoje severských zemí na sebe nenechala dlouho čekat. Komentátor státní televize Rossija 1 mluvil o hrozbě jaderných zbraní. Navázal tak na místopředsedu ruské bezpečnostní rady a bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který už před několika týdny prohlásil, že by případné rozšíření NATO o Švédsko a Finsko mohlo vést k rozmístění jaderných hlavic v Kaliningradu.

Rusko hrozí: Budou-li ve Švédsku a Finsku základny NATO, namíříme jaderné zbraně na Evropu

Evropa

Na změnu postoje dosud neutrálních severských zemí už reagoval i ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov: „Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme. Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky. Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat.”

Výběr článků

Načítám