Finská vláda hodlá přitvrdit vůči migraci z Ruska. Unijní zákony nestačí, tvrdí

Nový zákon má pohraničníkům umožnit vracet žadatele o azyl pokoušející se vstoupit do země z Ruska, s výjimkou dětí a hendikepovaných. Finsko přitom společnou hranici loni oficiálně uzavřelo poté, co tudy do severské země směřovalo stále více migrantů ze zemí jako Sýrie a Somálsko.

Migrace zesílila poté, co Finsko vstoupilo do NATO v reakci na ruskou válku na Ukrajině. Kreml odmítá, že by migraci používal jako zbraň, a viní Západ z očerňující kampaně.

Letos, kdy jsou pozemní hraniční přechody z Ruska do Finska uzavřené, přišlo do severské země přes tuto hranici jen několik desítek migrantů, zatímco loni jich bylo na 1300, vyplývá z údajů finské pohraniční stráže.

Finští politici však tvrdí, že nový zákon je nezbytný, protože teplejší počasí usnadní cesty přes jinak často zasněženou divočinu a Rusko je pravděpodobně bude podporovat. Podle Reuters mají někteří migranti ruská studentská víza.

„Je povinností vlády zajistit bezpečnost hranic, Finska a Finů ve všech situacích,“ řekl v úterý na tiskové konferenci finský premiér Petteri Orpo.

„Unijní zákony nám bohužel zatím neposkytují účinné nástroje k řešení problému. Doufám, že naše práce urovná cestu k řešením na evropské úrovni,“ dodal šéf pravicové vlády, která připouští, že vracení migrantů bez vyřízení žádostí o azyl poruší stávající mezinárodní závazky Finska. Helsinky však zdůrazňují, že opatření bude dočasné a uplatňováno bude jen ve výjimečných případech.

Finská východní hranice je nejdelší, jakou má EU a NATO s Ruskem. Praxi takzvaného zatlačování migrantů zpět uplatňovaly i další země jako Polsko, Maďarsko, Itálie a Řecko a odsoudil ji Evropský soud pro lidská práva.

Návrh finského zákona musí finský parlament schválit většinou pěti šestin hlasů a jeho úspěch není jistý, podotkl Reuters.