Článek
Strana tak mírně zvýšila náskok před konkurenty. Vyplývá to z nejnovějšího volebního průzkumu agentury NMS Market Research pro list Sme.
Na druhém místě s podporou 15,6 procenta nyní skončilo neparlamentní hnutí Progresivní Slovensko, jehož místopředsedkyní dříve byla nynější slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. V červnu ho podle agentury podpořilo 15,2 procenta respondentů.
Dříve nejpopulárnější straně Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) preference opět klesly, skončila by nyní na třetí příčce s 11,4procentní podporou.
Partaj, kterou po odchodu ze Směru-SD založil bývalý premiér Peter Pellegrini, tak zaznamenala vůbec nejhorší preference od svého vzniku v roce 2020. Ještě v červnu ji podporovalo 14,1 procenta respondentů.
„Z pádu Hlasu těží konkurenční Směr Roberta Fica, kam zřejmě přešla část Pellegriniho podporovatelů,“ napsal list Sme.
Dvouciferného výsledku (10,4 procenta) ve volebním modelu NMS Market Research dosáhlo ještě hnutí Republika, které podobně jako Směr-SD odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a kritizuje protiruské sankce.
Podpora tříčlenné koalice pod vedením nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) expremiéra Igora Matoviče činí 6,9 procenta. Koalice by tak těsně zaostala za sedmiprocentním volebním prahem, který se na ni vztahuje.
Do sněmovny by se podle NMS Market Research dostaly ještě neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (5,7 procenta) a hnutí Jsme rodina (5,3 procenta) šéfa parlamentu Borise Kollára.
Samostatně kandidující strany musejí na Slovensku ve volbách získat alespoň pět procent hlasů, aby se dostaly do sněmovny.
Data agentura sbírala v první polovině července a po skončení termínu pro předání kandidátních listin.
Slováci ztrácí víru v demokracii, přes 41 procent lidí se obává manipulace voleb
