Článek
SaS by podle aktuálního průzkumu získala 17,1 procenta hlasů. Vládní SNS by začátkem dubna volilo 10,7 procenta Slováků. Extrémně pravicová Lidová strana Naše Slovensko by získala deset procent a hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti 9,1 procenta hlasů.
Celkem by se do zákonodárného sboru dostalo osm politických stran. Kromě již uvedených je to hnutí Jsme rodina, které by podpořilo 8,6 procenta voličů. Se stejným ziskem by se do parlamentu vrátilo Křesťanskodemokratické hnutí. Jako poslední nad nutnou pětiprocentní hranicí by se do parlamentu dostala vládní strana Most-Híd se ziskem 5,6 procenta hlasů.
AKO průzkum provedla mezi 4. a 7. dubnem na reprezentačním vzorku jednoho tisíce respondentů.
Dopad vraždy novináře?
Ještě začátkem roku 2018 by přitom podle nejrůznějších průzkumů volilo Směr kolem 25 procent Slováků. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové však začaly preference nejsilnější vládní strany klesat.
Slováci vyšli do ulic a některé protesty nazvané Za slušné Slovensko byly největší od roku 1989. Po masových protestech vyústila politická krize v pád koaliční vlády tehdejšího premiéra Roberta Fica. Ten nakonec zůstal jen předsedou strany Směr.
Novou vládu premiéra Petra Pellegriniho (Směr) sestavily stejné koaliční strany, tedy kromě Směru také Slovenská národní strana (SNS) a strana Most-Híd.