Článek
„Na jedné straně všichni mluví s velkou vážností o zločinech, které napáchali fašisté a nacismus jako takový, ale na straně druhé plynutím času se dělají neuvěřitelné kompromisy. Jsou to kompromisy, které uráží oběti holocaustu. Mlčky tolerujeme, že po Ukrajině pobíhají jednotky, které mají označení, které připomíná hnutí, která dnes považujeme za nebezpečná a zakázaná,“ uvedl Fico při návštěvě Muzea holocaustu v Seredi v Trnavském kraji.
„Protože se jedná o geopolitický souboj, tak to nikomu nevadí. Mezinárodní společenství by mělo uznat, že na Ukrajině nemohou bojovat jednotky, které používají nacistické označení a které se často tak podle všeho i chovají,“ dodal předseda slovenské vlády u příležitosti Dne obětí holocaustu.
Slovensko si 9. září připomíná výročí přijetí protižidovských opatření za druhé světové války. Takzvaným židovským kodexem z roku 1941 Bratislava například odebrala Židům většinu politických práv nebo dále omezila jejich vlastnická práva a svobodu pohybu. Přijetí protižidovských opatření předcházelo deportacím asi 70 000 Židů z území tehdejšího Slovenska do koncentračních táborů. Slovensko bylo za války spjato s nacistickým Německem.
Brigáda Azov už smí dostávat americké zbraně
S používáním nacistické symboliky bývá na Ukrajině spojován pluk Azov. Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál příznivec krajní pravice Andrij Bileckyj. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Kyjev tvrdí, že dnes už je pluk „depolitizován“ - reformoval se, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu a začlenil se do národní gardy.
Za nacisty často označuje bránící se Ukrajince ruské vedení i tamní propaganda. Ruský vůdce Vladimir Putin označil jako důvod invaze na Ukrajinu v roce 2022 potřebu „denacifikace“ země a v ruských sdělovacích prostředcích se tzv. „speciální vojenská operace“ nadále označuje jako boj proti nacistům.
U hrobu Tisa se slavilo výročí vzniku Slovenského štátu, nechyběli kotlebovci
Spolupráce s krajní pravicí
Ficův výrok je dalším z řady jeho kritických komentářů směrem k Ukrajině, který souzní s Ruskem šířenými narativy. V minulosti například kritizoval protiruské sankce a tvrdil, že Rusko nelze porazit v konvenční válce. Tvrdil rovněž, že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny selhala.
Ficova nynější vláda po loňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico v minulosti označil Ukrajinu za jednu z nejzkorumpovanějších zemí a odmítl její ambice na vstup do NATO. Tvrdil rovněž, že Ukrajina je pod absolutním vlivem USA.
Ficova strana Směr se označuje za sociálně-demokratickou, v minulém volebním období, kdy byla v opozici, ale nejednou ukázala, že dokáže najít společnou řeč i s krajně pravicovými hnutím Republika či Lidovou stranou Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby.
Představitelé Směru vystupovali společně s členy LSNS například na shromážděních proti covidovým opatřením a na loňských oslavách Slovenského národního povstání organizovaných Směrem ve Zvolenu byl přítomen také představitel Republiky Miroslav Suja, s nímž si Fico potřásal rukou.