Článek
Podle Roberta Fica, předsedy nejsilnější strany Směr-sociální demokracie a pravděpodobného budoucího premiéra, by nevládní organizace působící na území Slovenské republiky a financované ze zahraničí musely mít v budoucnu označení „zahraniční agent“ (ve smyslu označení zahraničního subjektu). „Doslova bych přeložil zákon, který platí ve Spojených státech amerických. Je to velmi jednoduché,“ řekl Fico podle serveru Aktuality.sk.
Na základě amerického zákona o registraci zahraničních agentů (Foreign Agents Registration Act, FARA) z roku 1938 jsou subjekty zastupující v USA politické zájmy cizích mocností povinné zveřejňovat informace o svých vztazích k vládám cizích států, jakož i s nimi souvisejících aktivitách a finančních prostředcích. Tvůrci zákona ve Spojených státech reagovali v roce 1938 na šíření nacistické propagandy.
Cílem zákona je identifikovat zahraniční vliv ve Spojených státech, řešit hrozby pro národní bezpečnost a zvýšit transparentnost, aby veřejnost znala „zdroj informací od zahraničních agentů“, kteří se snaží ovlivnit americké veřejné mínění, politiku a zákony. „Zákon o registraci zahraničních agentů ve Spojených státech vyžaduje, aby jednotlivci a organizace transparentně komunikovali své lobbování ve prospěch zahraniční entity,“ cituje Denník N odborníka na informační bezpečnost Tomáše Kriššáka.
Moskva zařadila Greenpeace na seznam nežádoucích. V Rusku končíme, oznámila organizace
Denník N však v souvislosti s plány nové vládní koalice konstatuje, že Fico dlouhodobě naznačuje, že by chtěl zakročit proti nevládním organizacím, které upozorňují na korupci, nepřehledné utrácení peněz a porušování lidských práv. „Ve skutečnosti se jeho záměrům víc podobá zákon o zahraničních agentech, který prosadili v Rusku s cílem umlčet kritická média a občanskou společnost,“ uvedl list.
Půjdou ve stopách Putinova režimu?
Ve Spojených státech se za zahraniční agenty nepovažují například organizace Transparency International, Human Rights Watch či Greenpeace. „Tyto organizace v Rusku za zahraniční agenty označeny byly, případně musely zemi opustit,“ upozornil list. „Pro Fica by byla mnohem efektivnější ruská verze, podle níž se zahraničním agentem může stát kdokoli, kdo se věnuje politické činnosti, a přitom ani nemusí dostávat finance ze zahraničí,“ dodal Denník N. Podle Kriššáka je zjevné, že taktika převzít legislativu s cílem omezovat a šikanovat legitimní občanské organizace není inspirovaná americkým, ale ruským modelem.
Odborník na informační bezpečnost připomíná, že podobnou taktiku argumentace americkou legislativou použil také režim Vladimíra Putina, když v roce 2012 prosazoval svou verzi zákona. „Ruské orgány už tehdy použily falešné paralely mezi ruským zákonem o ,zahraničních agentech‘, který používají k potlačení kritických hlasů vůči Putinovu režimu, a podobně znějícím americkým zákonem. Tyto dva zákony jsou však velmi odlišné,“ upozornil Kriššák.
Deník připomíná, že návrh o zahraničních agentech předložil již v roce 2018 šéf Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba, ale poslanci zákon tehdy neschválili. Podle Kotlebova návrhu měl stát vytvořit registr nevládních organizací, které by při každé propagační aktivitě musely povinně uvádět dodatek „Pozor! Zahraniční agent!“. Zahraniční agenti, kteří by závažně porušili ustanovení tohoto zákona, mohli být soudním rozhodnutím označeni za nežádoucí.