Článek
Zvítězí-li Směr u uren, zkušený a obratný Fico dokáže podle Vašečky někoho do koalice zlomit a povládne dál.
„Jedinou možností opozice je vytvořit sílu, která předstihne Směr, byť jen o půl procenta, a dostane šanci sestavit vládu jako první. Zřejmě jedinou reálnou možností zůstává vytvoření tříkoalice stran Progresivní Slovensko–Spolu–Za lidi,“ řekl Vašečka listu Deník N.
Jak si vedou v průzkumu agentury MVK (v procentech) | |
---|---|
Směr-sociální demokracie | 20,7 |
Progresivní Slovensko/Spolu | 13,3 |
Křesťanskodemokratické hnutí | 9,4 |
Slovenská národní strana | 8,5 |
Lidová strana Naše Slovensko | 8,1 |
Za lidi | 7,9 |
Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti | 6,9 |
Svoboda a Solidarita | 5,5 |
Jsme rodina | 5,5 |
Most-Híd | 3,8 |
Trojblok by mohl v průzkumech poskočit na 18 procent, což by mu dávalo slušné vyhlídky na soupeření se Směrem o první místo. Prezidentka Zuzana Čaputová už předem dala jasně na srozuměnou, že sestavením nové vlády pověří vítěze voleb.
Mimoparlamentní koalice Progresivní Slovensko/Spolu se stále veze na úspěchu exčlenky Čaputové v březnových prezidentských volbách. V květnovém hlasování o Evropském parlamentu dokázala Směr porazit. Jenže ve druhém kole voleb hlavy státu hlasovalo jen 41,7 procenta oprávněných voličů, a k eurovolbám našel cestu dokonce pouze každý pátý. V parlamentních volbách koncem února 2020 se oprávněně očekává mnohem vyšší účast.
Kiska se už zaregistroval
Slovenské ministerstvo vnitra začátkem září zaregistrovalo stranu exprezidenta Andreje Kisky Za lidi, která tak může postavit kandidátku do sněmovních voleb. Richard Sulík, šéf opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS), se netají tím, že Kiskovi nabízel první místo na kandidátce SaS. „To by mu ušetřilo zakládání nové strany, spojili bychom síly, a ne naopak tříštili pravicové síly,“ řekl Sulík.
Prezidentka Zuzana Čaputová už předem dala jasně na srozuměnou, že sestavením nové vlády pověří vítěze voleb
Kiska se však vydal vlastní cestou a založil stranu Za lidi. Vstoupili do ní třeba poslankyně Veronika Remišová, bývalá europoslankyně Jana Žitňanská a Juraj Šeliga, organizátor loňských protestů Za slušné Slovensko. Na voliče to však žádný velký dojem neudělalo – preference strany se dosud pohybovaly okolo pěti procent, tedy na hranici zvolitelnosti. Zdálo se tedy, že popularita Kisky z období, kdy zastával nejvyšší ústavní funkci, rychle vyprchala. Až podle posledního průzkumu agentury MVK se přiblížily preference kiskovců ke hranici osmi procent.
Jednotný Směr
Slovenská média poslední týdny spekulovala o rozklíženém Směru, o rozporech mezi Ficem a premiérem Petrem Pellegrinim.
Zatím to však vypadá, že blížící se volby nesoulad, případně třenice křídel a skupin uvnitř strany utlumí nebo alespoň otupí, protože ve Směru vědí, že uspět mohou pouze v případě stmelenosti. „Dokud bude mít Směr dvacet procent a má šanci opět sestavovat vládu, většina strany bude mlčet,“ říká Vašečka.
V případě, že si Směr udrží stávající podporu a do parlamentu se dostane i vládní Slovenská národní strana, Fico se může pokusit oslovit hnutí Jsme rodina Borise Kollára a počítat s tichou podporou Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby.
Ze hry možná vypadne třetí strana současné koalice Most- Híd, jejíž preference spadly pod pět procent.
O přízeň voličů chce zabojovat rovněž nový projekt Dobrá volba Tomáše Druckera, Ficova exministra vnitra a zdravotnictví. „Ta by mohla fungovat něco jako ,Směr s lidskou tváří‘ a byla by použitelná do koalice nebo by alespoň vzala nějaké hlasy opozici,“ míní Vašečka.