Fenomén neúspěšné nákazy aneb Proč má někdo negativní test po těsném kontaktu s nakaženým

Při takzvané neúspěšné infekci popsané ve studii, o které informuje list The Guardian, virus pronikne do těla, ale T-buňky napadeného se s ním vypořádají v nejranější fázi infekce, tedy ještě před podstoupením PCR testu. Tento člověk se už s nákazou dříve setkal a T-buňky si „zapamatovaly“ dříve prodělané infekce a zabíjejí patogeny.

„Každý má neověřené důkazy o lidech, kteří byli vystaveni infekci, ale nepodlehli jí. Nevěděli jsme, zda se tito jedinci dokázali viru vyhnout úplně, nebo se ho zbavili dříve, než ho detekovaly rutinní testy,“ uvedl hlavní autor studie Leo Swadling, který působí jako imunolog na londýnské univerzitě UCL.

S touto situací se setkalo asi 15 procent britských zdravotníků zasahujících v Londýně během první vlny pandemie. U 58 lidí, kteří měli vysoké riziko nákazy, se PCR testem koronavirus nikdy nepotvrdil. Vzorky krve však ukázaly, že mají zvýšený počet T-buněk reagujících na covid-19 ve srovnání s hladinou, která u nich byla pozorována před pandemií. Také měli více T-lymfocytů než lidé, kteří nebyli viru vystaveni vůbec. Na virovou infekci u nich rovněž ukazoval i jiný marker v krvi.

Studie dospěla k závěru, že tito lidé už měli T-buňky, které byly schopné odhalit koronavirus SARS-CoV-2 a zasáhnout proti němu dostatečně rychle. Tyto T-lymfocyty to dokázaly, protože se organismus setkal s jinými koronaviry vyvolávajícími běžné nachlazení, a vytvořily se v něm T-lymfocyty proti koronavirům. „Tyto už existující T-buňky byly připravené rozpoznat SARS-CoV-2 (jako patogen),” uvedl imunolog Leo Swadling z UCL .

„Tato studie identifikuje (nový) přechodný stav, kdy je jedinec dostatečně vystaven viru, aby se aktivovala část jeho imunitního systému, ale ne dostatečně na to, aby pocítil příznaky, detekovali jsme u něj významnou hladinu viru nebo se vytvořila protilátková odpověď,“ uvedl profesor biomedicínské technologie na Univerzitě v Readingu Alexander Edwards.

Zjištění je významné kvůli vývoji další generace vakcín proti covidu-19, protože T-lymfocyty nabízejí delší ochranu než protilátky v těle, které vyvanou po několika měsících. Skoro všechny stávající vakcíny proti covidu-19 se přitom zaměřují přímo na vytváření protilátek proti s-proteinu koronaviru, jímž se napojuje na napadené buňky. Tyto protilátky nabízejí výbornou ochranu před vážným průběhem nemoci, ale rychleji vymizí. Navíc virus mutuje i v oblasti popisující s-protein.

„Zjištění této studie by mohlo být klíčové pro vytváření odlišného typu vakcíny,” uvedl Andrew Freedman z lékařské fakulty na Univerzitě v Cardiffu. „Vakcína, která připraví T-buňky na různé proteiny viru, které sdílí mnoho různých koronavirů, by doplnila naše vakcíny zaměřené na s-protein, které indukují neutralizační protilátky.”

Preparáty, které jsou nyní dostupné, se zaměřují na vyvolání odpovědi na celý protein na povrchu koronaviru, který je jedinečný pro virus způsobující nemoc covid-19 nebo pro jeho část. Látka, která by se zaměřovala na T-buňky, by mohla vytvářet déletrvající imunitu a také by pravděpodobně chránila před novými variantami koronaviru.