Extrémní násilí v dosud bezpečném Česku roste

Z čistě statistického hlediska tvoří 14 mrtvých, které zavraždil střelec na pražské filozofické fakultě ve čtvrtek 21. prosince, více než desetinu dokonaných vražd, které se v Česku během roku stanou. I přes tento tragický přírůstek však zůstane Česko - optikou nejzávažnějších trestných činů – relativně velmi bezpečnou zemí.

Za rok 2022 eviduje Policie České republiky na českém území celkem 150 vražd, z toho však téměř polovina byla ve stadiu pokusu. Vezmeme-li v potaz vraždy dokonané, tak jich podle statistik OSN (která umožňuje mezinárodní porovnání) bylo 87, tedy na milion obyvatel asi osm případů.

To je jedno z nejnižších čísel na světě a obstojí i v náročném srovnání se západní Evropou, kde je násilná kriminalita obecně velmi nízká. Například v Rakousku připadlo loni na milion obyvatel devět vražd, v Německu osm, ve Španělsku sedm a ve Švédsku jedenáct. Ve Spojených státech je ovšem uvedený údaj v porovnání s Českem zhruba osminásobný (65) a na Jamajce, statisticky nejnásilnější zemi světa, připadlo v roce 2022 na milion obyvatel 540 vražd.

Optikou masových vražd spáchaných střelnou zbraní (tj. případů, kdy při útoku zahynou nejméně čtyři lidé nepočítaje v to střelce) ale pro Česko už obrázek tak lichotivě nevychází.

Od vzniku samostatné České republiky byly takové případy čtyři a ke všem došlo v posledních 15 letech: v roce 2009 v Petřvaldu (4 oběti), 2015 v restauraci v Uherském Brodě (8), 2019 v nemocnici v Ostravě (7) a nyní na Filozofické fakultě UK v Praze (14).

Zatímco například v USA jsou podobné útoky relativně běžné - od ledna do listopadu letošního roku tam při masových střelbách přišlo o život téměř 700 lidí a při započítání všech střeleckých útoků bylo obětí více než 40 000 – , v Evropě tomu tak není. Pražský případ proto v kontextu starého kontinentu vyčnívá a počtem zavražděných je letos srovnatelný pouze se dvěma po sobě jdoucími případy masové střelby v Bělehradě a okolí, kdy přišlo o život devět, respektive deset lidí.

Nejtragičtějšími případy masové střelby v Evropě v posledních patnácti letech byly koordinované teroristické útoky islamistických extremistů v Paříži v roce 2015 (celkem 130 obětí) a kauza z Norska, kdy krajně pravicový terorista Anders Breivik zavraždil krátce po sobě v Oslu a na ostrově Utøya dohromady 77 lidí.

Z českého pohledu by měl varovat obrat v trendu násilné kriminality v posledních letech bez ohledu na to, zda k případům došlo střelnou zbraní či jinak. Zatímco počty všech vražd od svého vrcholu v roce 1998 (313 případů včetně pokusů) až do roku 2021 (105 případů) setrvale klesaly, loni (150) a letos (145 za leden až listopad) je vidět naopak vzestupný trend.

Důvody mohou být v jednotlivých případech různé, samotná policie současný nárůst počtu nejzávažnějších trestných činů komentuje následovně: „Vývoj počtu registrovaných vražd kopíruje negativní změny současné společnosti, z velké části orientované především na materiální hodnoty a s tím spojenou tendencí k silovému řešení problémů. Nárůst je třeba z obecného hlediska přisuzovat znatelnému vyššímu napětí ve společnosti, které ovlivnila i pandemie covid-19, válečný konflikt na Ukrajině a komplikovaný vývoj ekonomické situace.“