Hlavní obsah

Exploze na Krymu: Příště by mohl být na řadě Kreml, utrousil poradce ukrajinského prezidenta

Aktualizováno

V souvislosti s úterními explozemi na Krymu už někteří ukrajinští představitelé hovoří o nasazení raket s delším doletem. Prezidentský poradce Oleksij Arestovyč naznačil, že další na řadě by mohl být Kreml. Ukrajinské ministerstvo obrany se k žádnému úderu nepřihlásilo, ale na sociálních sítích si z Ruska tropí žerty. Okupanty upozornilo na pravidla požární bezpečnosti a zákaz kouření na určitých místech.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Na Krymu byla zasažena ruská letecká základna Video: Reuters

Článek

„Pokud jde o požár na letišti Saki v oblasti osady Novofedorivka na Krymu dočasně okupovaném Ruskem, ministerstvo obrany Ukrajiny nezná příčinu požáru, ale znovu připomíná pravidla požární bezpečnosti a zákaz kouření na blíže nespecifikovaných místech,“ stojí ve zjevně ironickém příspěvku ministerstva na Facebooku.

Rusko podle ukrajinského resortu obrany může požár využít ve své informační válce.

Foto: Stringer, Reuters

Dým po explozích stoupá z letecké základny Saki na Krymu.

Příčiny úterních explozí na ruském vojenském letišti u Novofedorivky (rusky Novofedorovka) na západě Ruskem anektovaného poloostrova Krym se teprve zjišťují. Ruské ministerstvo obrany zatím vše vysvětlilo výbuchem několika kusů letecké munice v úložišti na letišti, přičemž nikdo nebyl zraněn ani zabit. Místní úřady nicméně vyhlásily evakuaci obyvatelstva z okolí letiště a na místo vyslaly sanitky, uvedla agentura TASS. Exploze si podle místních úřadů vyžádaly jednoho mrtvého z řad civilistů a sedm zraněných, včetně dvou dětí

Nové střely s dlouhým doletem?

K explozím na ruském vojenském letišti na Krymu se ukrajinská vojenská rozvědka podle listu Ukrajinska pravda odmítla vyjádřit. „Exploze postihly leteckou základnu okupantů, odkud vzlétala letadla bombardující Záporožskou, Mykolajivskou a Chersonskou oblast,“ zdůraznila ukrajinská tisková agentura Unian.

„Ukrajina dostala rakety o doletu 200 až 300 kilometrů a použila je,“ napsal bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Viktor Andrusiv, ale ruské ministerstvo obrany tvrdí, že munice na letišti prostě vybuchla, bez přispění dalšího faktoru, dodala agentura Unian.

Shoda v Kongresu: Dáme Ukrajině rakety s doletem 300 km, ať udeří Rusko do zubů

Amerika

Oleksij Arestovyč z ukrajinské prezidentské kanceláře zažertoval o zhoubnosti ruského zvyku kouřit v blízkosti střelného prachu a naznačil, že příště by na řadě mohl být Kreml.

„Jde to podle abecedy: B-Belgorod, V-Voroněž (pořadí v azbuce – pozn. red.), K-Kursk, K-Krym. K-Kreml už se připravuje?“ napsal Arestovyč na Twitteru.

Případné použití raket s delším dostřelem je zatím v rovině spekulací. Letiště Saki se nachází vzdušnou čarou přes 270 kilometrů od ukrajinské Oděsy a zhruba 200 kilometrů od nejbližší frontové linie.

Ukrajinci zatím oficiálně disponují 16 kusy raketometů systému HIMARS, který Rusům působí značné ztráty především díky přesným úderům na jejich muniční sklady. Do těchto raketometů zatím Spojené státy poskytly Ukrajině střely s doletem přibližně 80 kilometrů. Podle nedávných zpráv se ale demokraté i republikáni v Kongresu shodli na dodávkách střel MGM-140 (ATACMS). Tyto nejvýkonnější balistické střely jsou schopny zasáhnout cíl až na 300 kilometrů, což by mohlo mít na další průběh války zásadní dopad.

Kromě toho má ukrajinská armáda od začátku srpna k dispozici také německé raketomety Mars II. Dostřel 12 raket, které z nich lze odpálit za 60 vteřin, podle typu použité munice dosahuje 38 až 300 kilometrů.

Ukrajinské velení: Raketomety HIMARS pomohly stabilizovat situaci

Evropa

Krym stál dosud stranou bojů

Minulý měsíc na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na Krymu zaútočil dron, zraněno bylo šest lidí. Místní úřady pak zrušily oslavy Dne námořnictva. Od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině před 167 dny došlo v ruském zázemí k sérii požárů a explozí muničních skladů, skladů pohonných hmot a dalších zařízení.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Poloostrov, který zůstává pod ruskou kontrolou, byl ušetřen intenzivního bombardování a dělostřeleckého ostřelování, jaké se odehrávaly v jiných oblastech východní a jižní Ukrajiny od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil ruským ozbrojeným silám vpadnout na Ukrajinu.

Foto: Stringer, Reuters

Dým po explozích stoupá z letecké základny Saki na Krymu.

Výběr článků

Načítám