Článek
Ukrajinský prezident Petro Porošenko státníky, mj, prezidenty Německa, Polska a Slovenska, nejprve provedl po Mychajlovském náměstí, kde je od pátku vystavená ruská vojenská technika, již ukrajinské síly na východě ukořistily. Expozice má podle Kyjeva sloužit jako důkaz ruské vojenské agrese. Před klášterem sv. Michala tak stál tank T-64BV, raketomet Grad či několik bezpilotních letadel.
Porošenko se pak od zahraničních hostů odpojil a šel pozdravit stovky Ukrajinců, kteří zdálky, odděleni živou hradbou z příslušníků bezpečnostních složek, prohlídce přihlíželi.
„Sláva Ukrajině!,“ zvolal prezident k davu.
„Hrdinům sláva!“ zněla sborová odpověď.
Průvod šel místy spojenými s revolucí
Samotný průvod začal na Institutské ulici a pokračoval přes třídu Hruševského na Chreščatyk a samotné náměstí Nezávislosti, tedy přes nejvýznamnější místa loňských a předloňských protestů. Trasu lemovaly improvizované památníky obětem masakru, který vyvrcholil loni 20. prosince. Na chodníku jsou namalované obrysy těl tak, jak po zásahu kulkou ostřelovače zůstaly před rokem ležet. Lidé k nim pokládali červené karafiáty.
Průvodu se kromě evropských politiků a ukrajinských představitelů podle médií účastnily další tisíce lidí, někteří byli vybaveni transparenty, většinou ale mávali modro-žlutými vlajkami. Z reproduktorů hrála Óda na radost, unijní hymna, „Ukrajina je Evropa!“ skandoval mimo jiné dav jedno z hesel loňské revoluce.
Řada lidí průvodu přihlížela z chodníků - rodiny s dětmi i důchodci. „Loni jsme byli na Majdanu, přišli jsme i teď,“ řekl Právu pár sedmdesátníků z Kyjeva, i když starší dáma přiznává, že ji vývoj v posledním roce zklamal. Ptá se, kdo Česko v pochodu zastupuje. „Děkujeme, že jste nás přijeli podpořit,“ dodává.
Cestu politikům, před nimiž šel početný předvoj novinářů, vyklízely desítky příslušníků bezpečnostních složek včetně členů Národní gardy. Pokud někdo odmítl ustoupit, byli nekompromisní a vytlačovali lidi k chodníkům i za použití síly.
Na Majdanu se kromě politiků, kteří zde položili svíčky, shromáždili i duchovní různých vyznání a konfesí, kteří se pomodlili za tzv. nebeskou setninu, tedy stovku aktivistů, kteří při protestech zahynuli. V druhé části náměstí se sešly tisíce lidí. Na vlajkách, které drželi, byla napsána i jména měst, jež nyní kyjevská vláda nekontroluje: Horlivka, Jalta.
Zaorálek: Trváme na respektování hranic
Zaorálek novinářům řekl, že ukrajinská krize je v současnosti největší krizí, jíž Evropa čelí. „Nemáme vážnější úkol a těžší problém, než je právě (krize) zde na Ukrajině,“ prohlásil.
„Další vývoj na Ukrajině se nás nesmírně týká. Za rok (od Majdanu) můžeme říct, že Ukrajina dokázala zvolit legitimní parlament, má nového prezidenta, který dokázal oslovit jak východ, tak západ země, a začala realizovat reformy,“ prohlásil. Podotkl ale, že změny brzdí konflikt, v němž se země nachází.
„Myslím si, že Ukrajina je na cestě ekonomické a politické konsolidace, ale stále je tu zápas o její teritoriální integritu. I to je důvod, proč tady jsme - aby bylo zřejmé, že trváme na tom, že Ukrajina je jedna země a že se musejí respektovat její hranice,“ doplnil.
„Teď bych si nejvíce přál, aby se začaly realizovat první fáze dohod z Minsku, tedy skutečné příměří, stahování těžkých zbraní a výměna zajatců,“ uzavřel.