Hlavní obsah

Evropský parlament znovu otevřel otázku Benešových dekretů

Brusel
Aktualizováno

V Evropském parlamentu se opět otevírají takzvané Benešovy dekrety. V reakci na maďarskou petici namířenou proti usnesení slovenské Národní rady z roku 2007 o jejich neměnnosti se ve čtvrtek petiční výbor Evropského parlamentu obrátil na Bratislavu. Chce po ní, aby její zástupci přijeli okolnosti deklarace vysvětlit.

Foto: Profimedia.cz

Europarlament. Ilustrační foto

Článek

Prezidentské dekrety po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny.

Jeden z maďarských europoslanců Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz doporučoval i vyslání zvláštní mise, která by na Slovensku sama situaci prozkoumala. O tomto návrhu se zatím nerozhodlo.

Bagó podobně jako někteří další europoslanci považuje slovenskou deklaraci za diskriminující. Maďarský europoslanec se přitom zmínil i o Česku: "Sudetští Němci jsou ve stejné situaci."

Chtějí usnesení zrušit

Za peticí, která citlivé a kontroverzní téma dekretů na půdu evropského zákonodárného sboru opět dostala, stojí maďarský profesor práva Imre Juhász. Ten požaduje zrušení usnesení slovenského parlamentu o neměnnosti dekretů, jež po druhé světové válce zasáhly do majetkových a občanských práv maďarské a německé menšiny.

Usnesení, které před pěti lety podpořili i poslanci slovenské opozice s výjimkou Strany maďarské koalice (SMK), vyvolalo velmi kritické a odmítavé reakce maďarských politiků.

Slovenský parlament přijal deklaraci o "Benešových dekretech" v září 2007; podobné usnesení schválili v roce 2002 i čeští poslanci. "Nemyslím si, že by bylo správné politickým rozhodnutím přepisovat historii," řekl k čtvrtečnímu jednání petičního výboru český europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Výběr článků

Načítám