Článek
„Vidíme vyvíjející se příběh, který se netýká jen německých a norských kolegů, ale nás všech. Je to hrozba, jež přichází od některých protějšků, jako je Rusko, a zahrnuje nejen špionážní operace, ale také riziko sabotáží v některých oblastech,“ řekl po schůzce za zavřenými dveřmi viceprezident německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Sinan Selen.
Konkrétně se schůzky s norskými energetiky zúčastnili představitelé bezpečnostních služeb Norska, Německa, Belgie, Nizozemska, Finska, Švédska a Islandu. Všichni připomněli roli severské země jakožto klíčového evropského dodavatele, informuje agentura Reuters.
Bezpečnostní služby v několika evropských zemích již letos zaznamenaly značný počet incidentů spojovaných s ruskými sabotérskými operacemi. Své zkušenosti s nimi má i Česká republika. V červnu byl v Praze zadržen cizinec z Latinské Ameriky spojovaný se žhářským útokem na Praze 9, jenž měl též konat na základě ruské objednávky.
Syn norské korunní princezny skončil ve vazbě za napadení ženy
Norské zpravodajské služby s hrozbou ruské sabotáže proti norskému ropnému sektoru také pracují už několik měsíců. „Když se dnes bavíme o sabotáži, bavíme se o Rusku,“ řekla jednoznačně šéfka norské kontrarozvědky PST Beate Gangåsová.
„Rusko je v trvající konfrontaci se Západem a jeho režim je ochoten více riskovat. Takže ačkoliv jsme zatím nezaznamenali žádné konkrétní důkazy plánu udělat něco v Norsku, je moudré být obezřetní a zvýšit úroveň bezpečnosti,“ uvedl zase šéf Norské zpravodajské služby viceadmirál Nils Andreas Stensoenes.
Útok na Ukrajinu byl největší od začátku války. Rusko stál miliardy
