Článek
Česko a Polsko jsou podle Bruselu jedinými zeměmi sedmadvacítky, jejichž právní předpisy členství v politických stranách občanům jiných států unie nedovolují.
„V důsledku tohoto omezení nemohou občané z ostatních členských států EU s bydlištěm v Česku nebo Polsku plně uplatnit své právo kandidovat ve volbách do místních zastupitelstev a ve volbách do Evropského parlamentu za stejných podmínek jako státní příslušníci těchto států,” uvedla komise.
Podle unijní exekutivy jde o jasné porušení práva EU, protože česká a polská pravidla porušují „zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti”, stojí v prohlášení.
V tuto chvíli platí, že do politických stran mohou vstupovat pouze občané ČR.
České ministerstvo vnitra zatím žalobu nechce komentovat. „Ministerstvo vnitra zatím nezná obsah žaloby a argumentaci Evropské komise. K dané záležitosti se tedy může ministerstvo vnitra vyjádřit až poté, co mu předmětné skutečnosti budou známy,” napsal Novinkám mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.
Vystrčil dráždí poslance korespondenční volbou
Podle metodického stanoviska ministerstva vnitra mohou občané členských států EU být voleni do místních zastupitelstev a Evropského parlamentu, protože Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii má zatím jako jediná charakter mezinárodní smlouvy, která splňuje náležitosti stanovené volebním zákonem.
Na kandidátce se ale mohou objevit pouze jako nezávislí, do politických stran a hnutí vstupovat nesmí. „V tuto chvíli platí, že do politických stran mohou vstupovat pouze občané ČR,” potvrdil Rözler. Právě to je podle názoru EK diskriminační a v rozporu s evropským právem.
Prezidentských voleb a voleb do parlamentu se žaloba netýká, protože v těch mají právo volit (a být voleni) pouze občané České republiky.
Zeman podepsal změnu volebního zákona i zákaz dětských dluhů
Žaloba nyní poputuje k unijnímu soudu v Lucemburku, který problematiku posoudí a bude mít možnost vyslechnout argumenty všech stran.
Vzhledem k obvyklým lhůtám se dá očekávat vydání verdiktu nejdříve příští rok. Pokud žalobu shledá oprávněnou, může Česku a Polsku nařídit, aby své právní předpisy upravily. Jestliže to země odmítnou, má komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty.
Česko: Evropské právo dodržujeme
Evropská komise zahájila řízení s Českem v roce 2012, s Polskem pak o rok později. Oba státy tehdy uvedly, že jejich zákony evropské právo naplňují.
V prosinci minulého roku komise obeslala Česko i Polsko dopisem, ve kterém se dotazovala na legislativní nápravu. Ani jeden stát ale neudělal nic proto, aby se diskriminačního prvku zbavil.
Sdružování v politických stranách upravuje v České republice zákon číslo 424/1991, který používá termín „občan”, avšak jak upozorňuje ve své studii z roku 2015 Parlamentní institut (servisní organizace Sněmovny a Senátu), není v předpisu výslovně uvedeno, že se jedná o státního občana České republiky.
Stanovy některých politických stran (například ČSSD, ANO, KSČM nebo TOP 09) však státní občanství ČR jako podmínku členství stanovují.
Většinový právní názor tvrdí, že členství v politických stranách na občanství ČR vázáno je, a v minulosti se tím zabýval i úřad veřejného ochránce práv.
„Zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům ČR. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany. Ve volbách jsou tak znevýhodněni. V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak cizinci z jiných zemí EU s pobytem v České republice přímo diskriminováni,” stojí ve stanovisku ombudsmanky z roku 2014.