Článek
Komisaře zajímá, zda se český stát při této privatizaci nedopustil nedovolené veřejné podpory ve prospěch soukromé společnosti, když OKD prodal za netržní cenu.
Na Evropskou komisi se loni v září obrátilo Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ a právě na základě jeho stížnosti nyní EK řeší, zda byla privatizace v pořádku. Právu to ve středu potvrdil Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva financí, kam v dubnu doputovaly dotazy EK týkající se okolností privatizace.
„Ano, jedná se už o oficiální šetření Evropské komise. Ministerstvo financí v minulých dnech odpovědělo (na dotazy EK) prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nyní čekáme, zda si úřad nevyžádá doplňující informace,“ uvedl Haas bez dalších podrobností.
Sdílnější nebyl ani mluvčí antimonopolního úřadu Kristián Chalupa, podle kterého je s vyjádřením nutné počkat, až EK celý případ uzavře.
Byt za 40 tisíc
Ve sporu jde o především o největší bytový fond v Česku čítající přes 44 tisíc hornických bytů na Ostravsku, které byly součástí privatizace OKD.
Podle předsedy sdružení BYTYOKD.CZ Romana Macháčka, usilujícího o jejich prodej stávajícím nájemníkům, byly byty oceněny hluboko pod tržní cenou 40 tisíc korun za jeden. Samotný bytový fond OKD přitom měl, jak tvrdí Macháček, hodnotu 6,9 miliardy. Vychází přitom ze znaleckého posudku, který si nechalo sdružení zpracovat, a ten prý určil cenu jednoho průměrného bytu v té době na 155 tisíc korun.
Nedovolenou podporu vidí v tom, že stát tyto byty prodal za netržní cenu s tím, že byty následně za netržní cenu mohou odkoupit jeho nájemníci. To se dodnes nestalo, a proto se obrátil na Brusel.
Necelé dva měsíce po privatizaci OKD koupila dvoutřetinový podíl v Karbon Investu společnost RPG Industries spojovaná s uhlobaronem a miliardářem Zdeňkem Bakalou. Bakala se brání, že v privatizační smlouvě uzavřené mezi státem a Karbon Investem, ke které se následně zavázala i RPG Industries, mají nájemníci pouze předkupní právo.
„Nabyvatel těch státních akcií získal nedovolenou podporu. Byl tedy porušen základní princip rovné hospodářské soutěže, což je i základní pravidlo EU,“ míní Macháček.
Ve své stížnosti adresované EK sdružení vyčíslilo na základě znaleckého posudku údajnou minimální nedovolenou podporu ve výši 1,8 miliardy korun.
Oceněny prý byly jen tři společnosti ze 32
Právo má k dispozici dopis antimonopolního úřadu adresovaný vrchnímu řediteli Tomáši Uvírovi na ministerstvu financí z letošního dubna, ze kterého vyplývá, že EK se dotazuje České republiky i na to, zda byla některá prodaná aktiva OKD oceněna nezávislým odborníkem.
Sdružení totiž ve své stížnosti uvedlo, že stát při privatizaci nechal znaleckým posudkem ocenit jen tři z celkových 32 dceřiných firem OKD, tudíž ty zbylé podle nich dostala soukromá společnost prakticky zadarmo.
Kdy Evropská komise rozhodne, v tuto chvíli není jasné. Stejně tak i případné dopady jejího stanoviska.
Zatímco zástupci státu o tom nechtějí spekulovat, podle Macháčka by v případě úspěchu stížnosti měla firma RPG Industries doplatit státu rozdíl mezi netržní a tržní cenou nebo by ČR mohla od privatizační smlouvy odstoupit a získat zpět svůj podíl v OKD.
Podle mluvčího RPG Petra Handla jde v tuto chvíli o spor mezi státem a Evropskou komisí. „Nebudeme vůbec předjímat, co by kdyby. My jsme u té privatizace nebyli,“ uvedl.