Článek
„Komise chce po Velké Británii, aby platila ode dne odchodu v roce 2019 až do roku 2023, kdy budou finanční nároky sedmiletého rozpočtového období EU nejvyšší,“ řekl britskému listu zdroj obeznámený s vyjednáváním.
Požadavek Evropské komise podle citovaného zdroje tento měsíc vznesl její hlavní vyjednavač Michel Barnier během jednání se zástupci sedmadvaceti zemí, které v Unii zůstávají. Splněním tohoto požadavku údajně Brusel podmiňuje uzavření obchodních dohod s Velkou Británií, které by měly vstoupit v platnost poté, co vystoupí z EU.
Platit nebudeme, slíbila Mayová
Pokud by Británie v roce 2019 z Unie vystoupila, aniž by pokračovala v přispívání do víceletého finančního rámce, znamenalo by to, že by bohatší země, jako je Německo či Francie, musely platit víc a chudší země, mezi něž se řadí i Česko, by naopak dostávaly méně. Ve hře je 60 miliard liber, což odpovídá asi 1,9 biliónu korun.
Jak se k požadavku Evropské komise postaví vláda britské premiérky Theresy Mayové, není jasné. Ministerská předsedkyně ale občanům slíbila, že Spojené království po brexitu do unijního rozpočtu „obrovské částky“ platit přestane.
| Článek 50 o vystoupení z EU |
|---|
| Stát, který chce odejít, to musí oznámit ústy šéfa vlády, a to buď šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, nebo před všemi dalšími šéfy států a vlád přímo na summitu EU. Mayová plánuje oznámení do konce března. |
| Teprve po této formální aktivaci článku 50 začne dvouletý proces vyjednávání. Po dvou letech automaticky země přestává být členem Unie, i když teoreticky je možné lhůtu za poměrně složitých podmínek prodloužit. |
| Britové jsou připraveni například ihned garantovat práva občanů z EU na svém území, pokud tak učiní i Unie v případě britských občanů. Jinak spíše doufají, že během dvou let vyjednají rámec budoucího partnerství s EU. Londýn chce vystoupit ze společného trhu i celní unie. |
| Otázka je tedy také to, jaká bude podoba přechodného období po dvou letech, kdy se teprve budou vyjasňovat stovky podrobností, a jak bude toto období dlouhé. |
| Vyjednávání za EU povede Evropská komise a tým vedený Francouzem Michelem Barnierem. S dosaženou dohodou musí souhlasit Evropský parlament. |
| Poté o uzavření dojednané dohody rozhodují členské země takzvanou superkvalifikovanou většinou – pro text se tedy musí vyslovit nejméně 72 procent států představujících zároveň nejméně 65 procent jejich populace. Vystupující země nehlasuje. |
