Článek
Varšava má nyní právo Komisi do dvou týdnů odpovědět. Timmermans zdůraznil, že doufá v pokračování dialogu s polskou stranou. "Náš dnešní názor je nástroj, který, jak doufáme, pomůže soustředit dialog s polskou vládou na ty otázky, které podle našeho názoru musí být vyřešeny, abychom se v Polsku dostali z krize mezi vládou a ústavním soudem," poznamenal místopředseda Komise.
Timmermans připomněl tři základní problémy, které se Komise s polskou vládou snaží od poloviny ledna vyřešit. Týkají se jmenování ústavních soudců, novely zákonů o ústavním soudu a ústavnosti některých nových zákonů, například mediální legislativy.
"Jsem překvapený a zarmoucený prohlášením Evropské komise, která vedla intenzivní rozhovory s polskou vládou," řekl Ziobro. "Je to jednostranný názor, který podává překroucený obraz, ačkoli Evropská komise ví, jaká je situace," dodal s tím, že Komise měla možnost vidět, jak Varšava usilovala o kompromis.
Do další fáze tak nyní evropská exekutiva posunula vůbec poprvé využívaný mechanismus, v jehož závěru mohou teoreticky členské země EU na základě návrhu Komise rozhodnout o tom, že Polsko zbaví hlasovacích práv. Takový vývoj je zatím velmi nepravděpodobný, ale například Maďarsko už dalo jasně najevo, že by podobný návrh vetovalo.
Vůdce opoziční liberální Občanské platformy Grzegorz Schetyna komentoval jednání EK slovy: „Brusel dnes vyslal mimořádně nepříznivý signál do Varšavy. Pokud předseda vládního Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczynśki, který rozhoduje o nejdůležitějších věcích v Polsku, nezmění postoj k EK a dodržování ústavy a zákonů v zemi, nečeká nás nic dobrého.”
Portál Onet.pl napsal v komentáři: „Ještě před týdnem se zdálo, že EK nepřijme kritické stanovisko k Polsku. Čekala slibované změny, ze kterých ale nic nebylo. Komise, která se zabývá už pět měsíců protiústavními kroky polské vlády, prezidenta a parlamentu, ztratila trpělivost.”
