Evropská komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou

„Navzdory rozsáhlé invazi Ruska v únoru 2022 a ruské brutální útočné válce pokračovala Ukrajina v pokroku v oblasti demokratických reforem a reforem právního státu. Udělení statusu kandidáta na členství Ukrajiny v EU v červnu 2022 dále urychlilo reformní úsilí,“ píše se v hodnotící zprávě Evropské komise.

EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země čtyři měsíce po ruské invazi. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ty zatím Kyjev všechny nesplnil, musí tedy i nadále pokračovat v reformách, vyplývá z hodnotící zprávy.

Ukrajinští představitelé v posledních dnech dávali najevo své přesvědčení, že z Bruselu přijdou dobré zprávy. Na reformách podle svých slov intenzivně pracovali, což při své poslední návštěvě v Kyjevě o uplynulém víkendu ocenila i von der Leyenová.„Bojujete nejen za svou svobodu, svou demokracii a svou budoucnost, ale také za naši,“ řekla šéfka unijní exekutivy v ukrajinském parlamentu. „Bojujete za Evropu. To je něco, co si bolestně uvědomujeme,“ dodala tehdy.

Zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou ještě letos podporuje také Česko. „Když jsem byl v Kyjevě na neformální radě ministrů zahraničí, tak nám ukrajinský premiér Denys Šmyhal deklaroval, že jsou připraveni proměnit Ukrajinu během jednoho roku, že dokážou změnit 5000 zákonů tak, aby byla Ukrajina připravena na vstup,“ podotkl k tomu v nedávném rozhovoru s ČTK šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Podle expertů je z dění posledních týdnů a měsíců jasné jedno: předchozí únava z rozšíření je u konce a o zvýšení počtu členů EU hovoří už i státy, které to dříve nepodporovaly. Podle Engjellushe Morinaové z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) je změna v postojích „reakcí na novou geopolitickou realitu“.

„Udělení statusu kandidátské země Ukrajině a Moldavsku v červnu 2022 bylo zlomovým bodem. Je zajímavé, že lídři unijních zemí, které v minulosti projevovaly jen malé nadšení pro rozšíření, zcela změnili tón,“ dodala. Jak by ale mělo rozšíření proběhnout a jak moc a kdy je kvůli tomu třeba reformovat Evropskou unii, v tom se postoje členských zemí liší.

Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo zároveň s ním přišla i reforma samotné Unie.

Podobný názor zastává i Belgie, která bude od ledna 2024 Evropské unii předsedat. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě. Ursula von der Leyenová v posledních dnech pokrok jednotlivých zemí na cestě do EU ocenila, nicméně znovu zdůraznila, že neexistuje žádný kalendář pro vstup a že proces přistoupení musí být založený na zásluhách.

Podle hodnotící zprávy musí Moldavsko mimo jiné pokročit v boji s korupcí. Gruzie by pak měla potlačit dezinformace a politickou polarizaci a rovněž zajistit uspořádání svobodných a spravedlivých voleb v roce 2024.

Moldavsko podalo přihlášku do Unie společně s Ukrajinou a Gruzií krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Následně na summitu v červnu 2022 unijní lídři schválili udělení kandidátského statusu jak Ukrajině, tak právě Moldavsku.

Gruzie tehdy dostala jen příslib, že k tomu dojde, nicméně že musí pracovat na vnitřních reformách. EU dala Tbilisi 12 podmínek, které kavkazská země musí splnit, aby toto postavení získala. Jednalo se především o vnitřní reformy, nezávislost soudnictví a boj proti korupci.

Také v případě Bosny a Hercegoviny šéfka Evropské komise zdůraznila, že balkánská země musí nejprve vyhovět nutným kritériím členství. Podle von der Leyenové jsou tam vidět pokroky v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz či terorismu. Některé momenty, zvláště některé kroky bosenských Srbů, však na druhé straně vzbuzují obavy, řekla šéfka unijní exekutivy.

„S obavami jsme zaznamenali množství neústavních zákonů přijatých představiteli Republiky srbské,“ uvedla von der Leyenová. Nové zákony schválené bosenskosrbským parlamentem podle kritiků omezují svobodu slova a občanskou společnost. Představitelé bosenských Srbů také otevřeně prosazují odtržení od Bosny.

Země o členství v EU požádala v roce 2016 a kandidátský status získala loni v prosinci. V posledních měsících se o ní v souvislosti s pokroky ve vyjednáváních příliš nehovořilo, protože žádné posuny nenastaly.