Článek
„Právní služba europarlamentu právě podala u Soudního dvora žalobu na Evropskou komisi kvůli tomu, že neaplikovala mechanismus vlády práva. Nyní očekáváme, že komise bude jednat. Slova je třeba přetavit v činy,“ napsal na Twitteru Sassoli.
Nová pravidla podmiňující čerpání unijních peněz dodržováním principů právního státu platí od začátku roku. Maďarsko a Polsko se pak obrátily na soud se stížností, protože podle nich nové pravidlo porušuje unijní právo. Soudní dvůr o jejich stížnosti zatím nerozhodl.
EU ztratila s Varšavou trpělivost, zní Polskem

Europoslanci odhlasovali usnesení o žalobě na EK už v červnu. Podle nich je potřeba ochránit bezprecedentní balík více než 1,8 bilionu eur (přes 46 bilionů korun), tvořený sedmiletým unijním rozpočtem a fondem obnovy, před zneužíváním v zemích, které efektivně nevyšetřují korupci či střet zájmů.
Kompetence EU mají své hranice, hájil Morawiecki rozhodnutí polského ústavního soudu

Unijní exekutiva dlouhodobě vede s Maďarskem a Polskem několik oddělených řízení souvisejících s právním státem, evropskými hodnotami a právy sexuálních menšin. V říjnu vygradoval spor Bruselu s Varšavou, když polský ústavní soud rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Polský soud vydal tento verdikt poté, co se na něj obrátil premiér Mateusz Morawiecki. Ten nesouhlasil s výrokem unijního soudu, že soudní reforma prosazovaná polskou vládou může ohrozit nezávislost justice v zemi.