Evropě hrozí mohutná migrační krize

V oblasti už působí jiná radikální uskupení, jako jsou odnože Al-Káidy, somálská aš-Šabáb, která se k ní také hlásí, nigerijská skupina Boko Haram, jež už slíbila věrnost IS. Podle Beasleyho je hrozba o to větší, že radikálové z IS už s těmito skupinami spolupracují.

Pokud evropští politici nepomohou zemím Sahelu získat stabilitu a zajistit potraviny, může Evropu čekat mnohem větší migrační krize, než byla ta vyvolaná konfliktem v Sýrii, řekl Beasley v rozhovoru, který v pondělí zveřejnila agentura AP. „Mluvíme o oblasti Sahelu s 500 milióny obyvatel, takže Sýrie se může ve srovnání s tím jevit jako kapka v moři,” řekl.

K Sahelu patří Burkina Faso, Čad, Niger, Mali a Mauritánie. Rozkládá se na ploše více než tří miliónů kilometrů čtverečních, na severu s ním sousedí Sahara. Oblast postihují sucho i záplavy a trvalé problémy se zajištěním potravin.

Členové IS přicházejí podle Beasleyho do „velmi destabilizované oblasti, na jejíž řízení mají vliv klimatické změny”.

„Pronikají tam, dělají nábor, používají jídlo jako prostředek tohoto náboru s cílem vyvolat destabilizaci, a to může znamenat masovou migraci do Evropy. Jedna žena vedle druhé vám řekne 'manžel se nechtěl přidat k IS ani k Al-Káidě, ale neměli jsme jídlo, a když nemáte čtrnáct dní čím nasytit syna nebo dceru a nabídne se vám možnost upsat se IS, tak se upíšete'," řekl Beasley, který rozhovor poskytl v Austrálii, s jejíž vládou jednal o financování WFP.

Tato organizace chce Sahelu dopomoci ke stabilizaci, ekonomickému růstu a rozvoji a poskytnout mu potraviny.

V Sahelu působí organizace islámských radikálů a loni v únoru se skupina těchto pěti států dohodla na sestavení jednotky o síle 5000 lidí. Má bojovat proti extremistům, organizovaném zločinu a převaděčství. Experti OSN ve své zprávě konstatovali, že členové IS a Al-Káidy působící v Mali ohlásili, že budou proti této jednotce bojovat společně.

V Mali panuje neklid od převratu v roce 2012. Země po něm padla do rukou islamistů napojených na Al-Káidu. Zpočátku se s nimi spojili také separatisté z řad Tuaregů. Francie pak do země vyslala armádu, která pomohla vzbouřence zklidnit, ale ne zcela vytlačit. Podle odborníků OSN v zemi stále panuje nebezpečná situace a ohnisko problémů se přesunuje ze severu do centra země. Humanitární pomoc potřebují více než čtyři milióny občanů.

Spojené oddíly místní Al-Káidy a IS se přihlásily nejenom k útokům v Mali, ale také v Nigeru. V posledních měsících přibylo také útoků na vládní cíle v Burkině Faso.

Minulý týden Beasley také v řeči směrované Radě bezpečnosti OSN varoval, že počet lidí kriticky ohrožených hladomorem vzrostl v minulém roce na 124 miliónů, a to „převážně proto, že se lidé nepřestanou navzájem střílet”.

Přibližně čtvrtina z nich, 32 miliónů, žije v konfliktem rozvrácených zemích: Somálsko, Jemen, Jižní Súdán a severovýchodní Nigérie. Z celkových 815 miliónů, kteří po celém světě trpí nedostatkem jídla, se pak 60 procent nachází v konfliktních oblastech, dodal ve svém projevu.