Článek
Komise reagovala na 47stránkovou zprávu, která uvádí, že v íránských dronech byly desítky součástek od firem z pěti evropských zemí, především elektronických, ale také palivová čerpadla.
Žádná z těchto součástek nespadá pod sankce a žádná z firem je neprodávala přímo do Íránu. Dostávaly se tam přes další země, jako jsou Turecko, Indie, Kazachstán, Uzbekistán, Vietnam a Kostarika.
Mluvčí Evropské komise koncem září uvedl, že samo „zjištění, že byly součástky dodávány přes třetí země, ukazuje, že sankce vyvolávají významný tlak“ na Rusko. Podle něj je ale přesto nutné je prosazovat tvrději: „Znamená to podívat se zblízka za zahraniční společnosti, které vyvážejí dál sankcionované zboží bez vědomí (výrobce a původního) exportéra.“
Ukrajina chce kvůli dronům útoky na továrny v Íránu a Sýrii
Zmínil, že zvláštní vyslanec EU pověřený prosazováním sankci David O’Sullivan úzce spolupracuje s třetími zeměmi, aby se sankce neobcházely. Podle něj se už dosáhlo „prvních hmatatelných výsledků“ a byl vytvořen seznam druhů sankcionovaného zboží, které „nemají země reexportovat do Ruska“.
„V některých případech se může ukázat tato diplomatická iniciativa jako nedostatečná nebo nebude ochota vyjít vstříc. Pokud nebude fungovat nic jiného, pak zbývá jen možnost zastavit vývoz určitého zboží, které u nás vzbuzuje největší obavy, pomocí nástroje proti obcházení sankcí. Ten umožňuje zakázat vývoz těchto výrobků do zemí, které jsou používány k obcházení sankcí,“ vzkázal Brusel.
Mluvčí se také vyjádřil k tomu, že se díly objevily v íránských dronech: „Desátý sankční balíček poprvé zahrnuje sedm íránských subjektů, které využívaly díly ze zemí EU a poskytovaly Rusku drony Šáhid použité na Ukrajině k útokům na civilní infrastrukturu. To by mělo sloužit jako silné odstrašení pro další společnosti a mezinárodní obchodníky, že obcházení omezení vývozu se nebude tolerovat.“