Článek
„My všichni, a já za to také nesu zodpovědnost, jsme špatně odhadli situaci,“ řekla v pondělí večer německá kancléřka Angela Merkelová. Západní státy by podle ní neměly udělat stejnou chybu jako v minulosti, když „nedostatečně finančně podporovaly UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky)“ během jiných krizí, což způsobilo, že lidé opouštěli uprchlické tábory v Jordánsku a Libanonu a mířili do Evropy.
„Musíme zajistit, aby lidé, kteří mají velké obavy, byť nespolupracovali s německými úřady, mohli bezpečně pobývat v zemích sousedících s Afghánistánem,“ dodala kancléřka podle The Globe and Mail.
Podobně se den po převzetí Kábulu Tálibánem vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Paříž a Berlín chtějí jednotný evropský plán reakce. „Musíme předvídat a chránit se před přílivem nelegálních migrantů,“ řekl podle serveru Politico s tím, že by uprchlíci byli jen živnou půdou pro obchodníky s lidmi.
Ankara staví zeď
Ani Turecko afghánské migranty nechce. Na 295kilometrové hranici s Íránem proto již staví zeď. „Velká část je hotová. Vyhloubili jsme 150 kilometrů zákopů, posílili jsme naše příhraniční základny,“ řekl v neděli podle listu Hürriyet turecký ministr obrany Hulusi Akar.
Armáda nasadila na obranu hranic tisícovku vozidel, hlídkující vojáci jsou vybaveni přístroji pro noční vidění, elektrooptickými systémy a akustickými senzory. „Zdí se nám podaří příchozí zcela zastavit,“ uklidňoval tureckou opozici prezident Recep Tayyip Erdogan.
