Článek
„Od nahlášení prvního případu covidu-19 uplynulo 462 dní. Na základě počtu potvrzených případů můžeme říct, že 5,5 % evropské populace nemoc prodělalo, a sedm procent má za sebou kompletní vakcinaci,“ konstatoval ve čtvrtek ředitel evropské kanceláře Světové zdravotnické organizace Hans Kluge s tím, že tenhle počet sám o sobě šíření viru nezastaví. Očkování musí pokračovat a nutná jsou i nadále protiepidemiologická opatření.
O tom, že je situace stále vážná, svědčí podle Klugeho mimo jiné to, že téměř polovina všech případů infekce koronavirem od začátku pandemie byla v Evropě nahlášena během čtyř měsíců letošního roku.
Důvody k optimismu tu nicméně jsou. A to takřka v každé zemi v Evropě. Klíčový ukazatel průměrné týdenní nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel v Česku klesl od začátku dubna z 263 na 137. Obdobný trend nastal i v sousedních zemích a dalších evropských regionech. Markantní pokles v uplynulých dnech a týdnech zaznamenali konečně také v Polsku, kde byla situace dlouhodobě kritická.
Poláci konečně vidí světlo na konci tunelu

Situace se ale po dvou výkyvech zklidnila také ve Francii a zdá se, že drobný nárůst v Německu byl jen ojedinělým výkyvem.
Světová zdravotnická organizace nicméně varuje, že očkování není samospasitelné. „Musíme si být vědomi toho, že vakcinace sama o sobě pandemii nezastaví. Bez informování a zapojování jednotlivých komunit. Bez řádného dohledu, nebudeme schopni monitorovat nové varianty viru,“ konstatoval šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace.
Očkovaní mohou od úterý snadněji cestovat

Obávaná úniková varianta
Právě mutace koronaviru představují největší hrozbu. Epidemiologové se totiž obávají, že by mohla vzniknout takzvaná úniková varianta, která by dokázala obejít imunitu získanou očkováním. Největší obavy v tuto chvíli vzbuzuje mutace B.1.617 poprvé zachycená v Indii. Prvotní obavy se však dosud nenaplnily, byť epidemiologové čekají na další výsledky.
Pražští hygienici zaznamenali výskyt indické mutace

Podle WHO byla dosud indická mutace zjištěna ve 1200 sekvencích z nejméně 21 zemí. Nejvíce výskytů pocházelo z Velké Británie, USA a Singapuru. Zjištěná byla ale také v Evropě – Belgii, Švýcarsku, Řecku, Itálii a Česku.
Lékaři však uklidňují, že zatím není důvod k panice. „Myslím, že nic nedokazuje, že je to úniková mutace, což by znamenalo, že ji vakcíny nebudou moci zastavit," citovala BBC doktora Jeffa Barretta, který řídí ústav genetického výzkumu v britském Hinxtonu. „Musíme to pečlivě sledovat, ale prozatím není důvod k panice," dodal Barrett.
Indická mutace koronaviru WHO zatím nijak zvlášť neznepokojuje
