Článek
Je tam totiž 50 let starý dopis z rakouského Lince, v němž se tamní evangelický superintendant Wilhelm Mensing-Braun obrátil na evangelický církevní zahraniční úřad ve Frankfurtu nad Mohanem v záležitosti Eichmanna, který v Linci vyrůstal.
Masovému vrahovi Mensing-Braun připisuje mj. „slušné smýšlení“, „dobré srdce“ a „velkou připravenost pomáhat jiným“, takže si Mensing-Braun „nedovede představit“, že bývalý SS-obersturmbannführer „by byl vůbec schopen takových ukrutností nebo zločinného jednání“, jež mu jsou připisovány.
Pozoruhodné psaní, mínil biskup
Eichmann byl krátce předtím unesen izraelskou tajnou službou z Argentiny do Izraele a postaven před soud. Jeho sourozenci v Linci se poté v obavách o „ spravedlivý proces“ obrátili na Mensing-Brauna, aby jejich bratr byl souzen mezinárodním, a ne izraelským soudem. Proto linecký církevní činitel napsal zmíněný dopis do SRN. Evangelický biskup Hermann Kunst byl tehdy zplnomocněncem EKD u vlády a poslal písmo na bonnské ministerstvo zahraničí s poznámkou, že „jde o zajímavou záležitost“.
V reakci na článek ve Spiegelu teď EKD prostřednictvím evangelického časopisu Pro zdůraznila, že dojem, jako by církev pomáhala bránit Eichmanna, který byl v roce 1962 popraven, není úplně pravdivý.
Připomněla, že Kunst tehdy také napsal, že „sice nesdílí obavy Eichmannovy rodiny, že by jejich člen nebyl souzen tak, jak to odpovídá zásadám právního státu, ale psaní od bratra Mensing-Brauna je tak pozoruhodné, že bych ho nechtěl jen tak odbýt“. A na závěr podle Pro dodal: „Víme ale také, že za Hitlera byly mnohé osobnosti, které se nedovedly vzepřít zločinu.“