Článek
Dohoda ACTA měla zajistit dodržování práv k duševnímu vlastnictví a zamezit šíření nelegálních padělků filmů, hudby, ale i léků nebo oděvů.
Kontroverzní byla především pasáž o možných zásazích do soukromí, například telefonů nebo počítačů. Doporučení k nerealizaci ratifikace přitom v uplynulých týdnech vydalo hned několik odborníků, ale i úřadů.
"Jsem velmi rád, že EP naslouchal mému doporučení dohodu ACTA neratifikovat," uvedl britský poslanec David Martin, který zajišťoval podklady pro hlasování.
Bouře nevole
Smlouva vyvolala protesty po celé Evropě. Počátkem roku po celém kontinentu vyšly do ulic tisíce mladých lidí v mnoha zemích, kteří proti smlouvě ACTA hlasitě projevovali svůj odpor. Hlavním argumentem pro ně bylo i to, že smlouva postihovala jen Evropany. Jiných států, například Číny, se nijak netýkala.
V EP ji odmítly celkem čtyři výbory. Text byl totiž velmi obecný a podle kritiků by na jeho základě bylo možné například cenzurovat internet. Právě na to upozorňovali mladí aktivisté a také hackeři ze skupiny Anonymous, kteří v rámci protestů proti smlouvě ACTA napadali stránky těch organizací, které smlouvu jakkoli podporovaly, či s ní měly co do činění. Útoky se poté rozšířily i na ostatní cíle ve snaze upozornit na "závadnost" této dohody.
ACTA je však na kolenou zatím jen v rámci Evropy. Stále totiž může být realizována jinde ve světě. Podmínkou k tomu však je, aby ji ratifikovalo aspoň šest z osmi neevropských zemí, které ji již podepsaly - Austrálie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Maroko, Nový Zéland, Singapur a Spojené státy. To je ovšem vzhledem k výsledku hlasování v Evropském parlamentu vysoce nepravděpodobné.