Článek
Předseda Evropské rady Hermann van Rompuy vítal před budovou své hosty na ostře červeném koberci, jenž barvou připomínal vlčí máky rostoucí na polích okolo Ypres, které jsou dodnes – zejména v Británii – symbolem velké války.
Nejsme dokonalí, ale pro mnoho lidí mimo Evropu jsme vzorem míru, demokracie a prosperity.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Merkelovou vítali
Slavnostní běhoun opustila jen německá kancléřka Angela Merkelová, aby si podala ruku s obyvateli Ypres. Místní lidé, jejichž předkové se stali terčem mohutného německého dělostřeleckého bombardování, ji vřele přivítali. U Ypres Němci také vyzkoušeli jeden z nejhorších otravných plynů, yperit, v jehož názvu se odráží jméno belgického města.
Od soukenické haly vyrazili evropští politici za skupinou bubeníků v červených uniformách k Meninské bráně, kde už čekaly davy lidí. Zdi brány jsou pokryty jmény desetitisíců obětí čtyř bitev u Ypres, jejichž ostatky nebyly nikdy nalezeny.
Lavice míru
Anglická jména na pamětních deskách připomínají, že proti Němcům tu bojovali Britové a obyvatelé jejich impéria. Třetí bitva u Ypres (ofenzíva u Paschendaele) zůstala dodnes nejkrvavější bitvou britských dějin.
Politici vystoupili od brány opevnění, jež za časů krále Ludvíka XIV. vybudoval okolo Ypres francouzský maršál a proslulý stavitel Vauban. Tam dostali od chlapců a děvčat plastové vlčí máky se svými národními vlaječkami. Na hradbě se pak odehrála ceremonie u kruhové „lavice míru“. Do záhonku uvnitř vetkli lídři vlčí máky s vlaječkami. „Bude to dojemná ceremonie, protože tu osvědčíme, co je Evropa – mírový projekt, projekt solidarity a spolupráce,“ předeslal Van Rompuy.
Ceremonie v Ypres ukázala, jak velkou váhu má i po sto letech na západě Evropy 1. světová válka, kterou v paměti lidí z centra kontinentu zastínily masakry a vraždění z let 1939–45. Akt také připomněl, že EU vznikla jako pokus zabránit opakování konfliktů, jež zničily Ypres i tisíce měst Evropy. „Nejsme dokonalí, ale pro mnoho lidí mimo Evropu jsme vzorem míru, demokracie a prosperity,“ řekl Van Rompuy.
Kromě Ruska, USA, Srbska a Turecka byli na ceremonii představitelé zemí, které se střetly na bojištích 1. světové války.
Plyn, který je cítit po česneku |
---|
Yperit (zvaný také hořčičný plyn) byl objeven v roce 1860. |
Patří do skupiny zpuchýřujících bojových látek, leptá sliznice. Proniká oděvem a jeho působení urychluje vlhko na těle (podpaží, genitálie). |
Oběť má pocit, že cítí česnek – způsobuje to sloučenina alicin. |
Vojensky plyn poprvé nasadili Němci roku 1915 právě u Ypres – odtud název. |
Ani přes děsivé účinky látky se však Němcům nepodařilo frontu prolomit. |
Spojenci jím poprvé zaútočili o dva roky později u francouzského Cambrai. |