Článek
„Je to poměrně vysoká částka, kterou chce Unie investovat v Jihoafrické republice, kde razantně klesá vymáhání práva, roste korupce, dochází k rasovým střetům a útisku demokracie,“ řekl Novinkám ekonomický analytik Lukáš Kovanda z Trinity Bank. Investiční balíček je podle něj v naprostém rozporu s proklamacemi Unie, která tvrdí, že její investování je jiné než například u Číny, protože se zajímá o stav lidských práv, úroveň demokracie a vymáhání práva. V této souvislosti připomněl například sporný jihoafrický zákon, který řeší rasové rozdíly ve vlastnictví půdy a umožňuje zabírat zemi, aniž by za to stát vyplácel náhradu.
Vztahy Unie s JAR jsou na bodu mrazu od chvíle, kdy Jihoafrická republika odmítla odsoudit ruského prezidenta Vladimira Putina za invazi na Ukrajinu. Nevylepšil je ani postoj Jihoafrické republiky vůči izraelské válce proti teroristické organizaci Hamás. JAR u mezinárodního trestního soudu v Haagu obvinila Izrael, že v Gaze páchá genocidu.
Političtí analytici na webu The Africa Report v této souvislosti připomínají, že Evropa Jihoafrickou republiku nijak nesankcionovala za její počínání u trestního tribunálu v Haagu jako Trumpova administrativa, která na činitele Mezinárodního trestního soudu, již případ prošetřují, uvalila sankce.
Není jasné, zda evropský investiční balíček je „trucpodnikem“ vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jenž zastavil financování JAR, nebo je to snaha na poslední chvíli se „zaháčkovat“ v zemi, která má hospodářský potenciál. „Jestliže investice v Jihoafrické republice, jež jsou v zásadním rozporu s tím, co Unie hlásá, budou jednorázovou akcí, pak můžeme hovořit o tom, že je to jakýsi naschvál Donaldu Trumpovi,“ uvedl Kovanda.
V případě, že bude takových investičních záměrů s odchýlením se od unijního hodnotového nastavení víc, potom „můžeme hovořit o nastoupení cesty reálpolitiky a pragmatismu“, dodal Kovanda. O výsledku investičního balíčku pro Jihoafrickou republiku si ale nedělá iluze. „S tím, jak vypadá situace v JAR, ty peníze skončí v černé díře,“ uzavřel.
Nepovedené příklady evropských investic v Africe připomíná také ekonom Štěpán Křeček. „Negativních příkladů, kdy za evropské peníze stavěly čínské firmy, evropské firmy byly z afrických zemí vytlačovány, je víc než dost. To si musí Unie lépe ohlídat,“ řekl Křeček.
Investování na černém kontinentě ohrožuje nejen korupce, ale především nestabilita. Loňský rok provázely převraty v Nigeru a Gabonu. Letos podle analytiků poroste i nestabilita v severní části Subsaharské Afriky, ale i Afrického rohu (Etiopie, Somálsko, Džibutsko, Eritrea), Mosambiku nebo Súdánu.
„Investování v Africe je rizikovější než ve vyspělém světě, ale je nutné, aby se Evropa dostala na africký kontinent a mohla konkurovat dosavadním africkým partnerům, jako jsou například Saúdská Arábie, Turecko, Čína, Rusko,“ dodal Křeček. Opuštění dosavadního hodnotového směru nevidí. „Řekl bych, že EU narostla další noha, přidává se pragmatismus,“ uzavřel Křeček.
