Článek
EU prý škodí evropské myšlence, protože vydává předpisy o občanech bez jejich účasti, postěžoval si Herzog spolu s oběma odborníky krátce před nástupem nové Evropské komise. Bruselské instituce by prý chtěly regulovat věci, které se dají stejně dobře či dokonce ještě lépe upravovat na lokální či národní úrovni.
Kvůli "posedlosti regulacemi" a centralismu tak prý EU dramaticky ztrácí na přijatelnosti. To by mohlo trvale poškodit i souhlasný postoj lidí se základními ideály evropské integrace, což by mohlo mít "nedozírné důsledky pro EU, včetně možnosti jejího rozpadu", napsali Herzog, Bolkenstein a Gerken.
Podobné názory má i český prezident Václav Klaus, který rovněž patří k dlouhodobým kritikům procesu evropské integrace. Postavil se proti lisabonské smlouvě, podle níž se unie řídí od letoška. Klaus uvedl, že dokument přenáší příliš mnoho pravomocí členských zemí do Bruselu, a odmítal ho podepsat. Nakonec svůj podpis pod něj ale loni připojil.
Herzog s Klausem jsou naladěni na stejnou notu už několik let. Někdejší hlava německého státu si českého prezidenta získala svými názory třeba v roce 2007, kdy kritizovala zamrzlou evropskou ústavu. Ke kritikům tohoto již mrtvého dokumentu patřil i Klaus. Oba politici tehdy hledali cestu, jak by mohli své myšlenky prezentovat společně.
Herzog byl v prezidentském křesle od roku 1994 do roku 1999. Předtím předsedal německému ústavnímu soudu. Před třemi lety překvapil svými vyjádřeními o tom, že "zásadní chybný vývoj v EU" vážně ohrožuje parlamentní demokracii v Německu. S
polečně s ředitelem CEP Gerkenem v tisku napsal, že unijní politika "znepokojujícím způsobem trpí nedostatkem demokracie a faktickým odstraněním dělby moci". Také Klaus v minulosti poznamenal, že EU trpí nedostatkem demokracie. V roce 2007 se v jednom ze svých článků zmínil o tom, že unie potřebuje "víc integrace, ale nikoliv unifikace" a míň regulací.