Hlavní obsah

EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce, pochybuje Orbán o přijetí Ukrajiny

6. 10. 2023, 10:57

Maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil pochybnosti o rozšíření Evropské unie o Ukrajinu. Řekl to před začátkem neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Zdůraznil, že EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce.

Maďarský premiér Viktor Orbán se v Granadě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym

Článek

„EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Nevíme, jaké má reálné hranice, kolik lidí tam žije, takže je to těžké,“ pochyboval Orbán při příchodu na summit. Možné přijímání dalších členů má být jedním z témat, o kterém v Granadě budou šéfové států a vlád EU diskutovat.

Podle maďarského premiéra musí sedmadvacítka o možném rozšíření o Ukrajinu nejdříve vést strategickou debatu a vyhodnotit si, proč by to pro EU mělo být dobré a jaké by to mělo následky. „Co se týče zemědělství, bezpečnosti, politiky soudržnosti,“ podotkl Orbán.

Naopak šéf Evropské rady Charles Michel při příchodu na neformální summit řekl, že EU by si pro své další rozšíření měla stanovit určité datum.

Pavel: EU by se měla rozšířit o Ukrajinu a západní Balkán

Domácí

Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová upozornila, že „domácí úkoly“ si musí udělat všechny strany a na rozšíření se připravuje i samotná EU. Unijní exekutiva podle ní připraví analýzy v různých oblastech tak, aby také Unie byla na rozšíření nachystána. Českou republiku na summitu v Granadě zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).

Britský list Financial Times (FT) před několika dny s odkazem na vnitřní analýzu Evropské komise napsal, že za současných pravidel by Kyjev měl po vstupu do EU v dalších sedmi letech nárok na přibližně 186 miliard eur (přes 4,5 bilionu korun) z unijních peněz.

Některé členské země Unie by se tak poprvé staly čistými plátci do rozpočtu bloku. Vnitřní analýza, se kterou se FT seznámily, počítala s pravidly platnými pro nynější víceletý rozpočet na roky 2021 až 2027 a EU rozšířenou o Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a šest balkánských států.

Že by se EU měla rozšířit o země západního Balkánu a o Ukrajinu, zdůrazňoval ve svém úterním projevu na půdě univerzity College of Europe v belgických Bruggách i český prezident Petr Pavel. Ten upozornil, že to je v zájmu bezpečnosti EU.

Ukrajina loni společně s Moldavskem získala status kandidáta na vstup do EU. V prosinci mají členské země sedmadvacítky rozhodnout o tom, zda s Kyjevem zahájit přístupové rozhovory. To by vyžadovalo jejich jednomyslnou podporu, výhrady ale může mít právě Maďarsko.