Článek
Stejný názor vyjádřili i rumunská ministryně pro evropské záležitosti Melania-Gabriela Ciotová, která v Evropském parlamentu zastupovala rumunské předsednictví EU, a první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Ciotová předtím poslancům řekla, že případný neřízený odchod Británie bude mít dopady na každého, především ale na Brity. Timmermans řekl, že nechce spekulovat o podobě brexitu, ale nevyloučil ani neřízený odchod, na který se EU musí připravit.
Opatrně hovořil šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier, podle kterého je příliš brzy na to, aby bylo jasné, jak bude odluka Spojeného království vypadat.
Barnier s Timmermansem se shodli na tom, že nyní musí Británie sdělit unii svoji představu o brexitu. Oba nicméně odmítnutou dohodu, kterou připravili britští a unijní vyjednavači, považují za nejlepší možný kompromis poskytující právní jistotu oběma stranám.
Barnier připustil, že EU může s Londýnem diskutovat o nové podobě dohody, pokud Británie ustoupí od svých dosavadních postojů, v každém případě je ale nutné zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.
Předseda evropských lidovců Manfred Weber žádný prostor pro změnu podmínek nevidí. Řekl také, že sami Britové nyní vidí nejistotu, kterou jim brexit přináší. V této souvislosti vyzval voliče, aby neposlouchali vábení populistů. Evropskou unii je podle něj třeba reformovat, ne rozbít.
Zmocněnec europarlamentu pro brexit a předseda frakce liberálů Guy Verhofstadt prohlásil, že nynější situaci by vyřešilo, kdyby strany v britském parlamentu přestaly prosazovat své sobecké zájmy a začaly hájit společný postoj: „Je třeba, aby všichni vyšli ze svých zákopů.” Zdůraznil, že nehledě na výsledek brexitu je Evropský parlament připraven hájit práva unijních občanů.
Pod tlakem času hrozí chaotický odchod
Ačkoli není další vývoj zcela jasný, podle evropského komisaře pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho je stále pravděpodobnější varianta neřízeného brexitu bez dohody, kterou podle něj vlastně nikdo ve skutečnosti nechce.
„Čas hříček skončil,” řekl šéf německé diplomacie Heiko Maas v rozhovoru poskytnutém stanici Deutschlandfunk. Británie musí podle něj nyní rychle říci, co vlastně chce, neboť po úterním hlasování to není jasné. Odmítnutím dohody, kterou vláda premiérky Theresy Mayové vyjednala v Bruselu, ukázali britští zákonodárci Maase jen to, co nechtějí. Pokud by Britové požádali o odložení termínu brexitu, debatovali by o tom podle Maase unijní země „konstruktivně”.
Německo je podle Maase připraveno i na nejhorší scénář, tedy neřízený odchod Spojeného království z EU. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier však varoval před následky neřízeného brexitu: „Tratili by všichni v Evropě.”
Na scénář divokého brexitu bez dohody se připravuje i Francie, řekla francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová, která vyjádřila lítost nad odmítnutím vyjednané dohody, která podle ní byla jediná možná. Odložení termínu brexitu považuje za „právně a technicky možné”, pokud o to Britové požádají. „V tomto okamžiku to ale není nic jiného než hypotéza, neboť paní Mayová o to nepožádala, ani nikdo z jejího okolí,” dodala Loiseauová.