Hlavní obsah

EU proti trestu smrti i násilí na videu a v počítači

DRÁŽĎANY/BRUSEL

Ministři vnitra a spravedlnosti členských států Evropské unie se v úterý na neformální schůzce v Drážďanech dohodli, že dále vystupňují své úsilí o celosvětové zrušení trestu smrti. Vyslovili se i pro přísnou kontrolu šíření počítačových her a videokazet zachycující násilí a zabíjení.

Článek

Ministři jednali o návrhu evropského komisaře Franka Frattiniho na zavedení jednotných trestů pro ty, kdo prodají nezletilým kazety a počítačové hry, kde se zabíjí. Odsoudili je, ale neshodli se, jak proti nim postupovat. Rozdělili se na dva tábory, zatímco bavorský ministr spravedlnosti Günther Beckstein je pro zákaz, spolková ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová s ním nesouhlasí, protože násilí se vyskytuje i na internetu, a ten zakázat nelze.

Ani Langer neví

Ministři se nemohli shodnout, zda by se měl uplatnit jednotný postup a jednotné tresty, či spadají-li tyto otázky do kompetence jednotlivých zemí. Dohodli se, že budou společně sestavovat černou listinu těchto her, která může být podkladem pro zákazy v jednotlivých zemích. 

Český ministr vnitra Ivan Langer, který se schůzky účastnil v pondělí, ČTK řekl, že ČR zatím nemá na tento problém vyjasněný názor. Langer si uvědomuje rizikovost takových her, ale na druhé straně varuje před další formou regulace určitého druhu podnikání.

EU důrazněji oproti trestu smrti

"Ministři jednoznačně potvrdili platnost dosavadní pozice EU, která trest smrti rozhodně odmítá. Podpořili přitom záměr ministrů zahraničí předložit odpovídající rezoluci proti trestu smrti v Organizaci spojených národů," řekla německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová. Téma zrušení trestu smrti nastolili na schůzce zástupci Itálie. Italský premiér Romano Prodi na začátku roku oznámil, že jeho země bude na půdě OSN usilovat o celosvětové "moratorium" na absolutní trest.

Evropa bojuje s emisemi

 Evropská komise také snížila kvóty emise kysličníku uhličitého pro léta 2008 až 2012 dalším dvěma zemím - Belgii a Nizozemsku. Podle komise návrhy obou států dostatečně neomezují emise tohoto plynu přispívajícího ke globálnímu oteplování. Kypr svůj návrh na poslední chvíli stáhl.

Komise oznámila, že návrhy Belgie a Nizozemska přijme jen za předpokladu, že sníží požadovaný objem emisí. Belgii přidělila 58,5 miliónu tun oxidu uhličitého ročně namísto požadovaných 63,3 miliónu a Nizozemsku 85,8 miliónu místo požadovaných 90,4 miliónu.

V listopadu komise zhodnotila návrhy deseti zemí a odmítla jich devět. Zatím prošel pouze návrh Británie.  ČR předložila svůj návrh na 101,9 miliónu tun se zpožděním až 18. prosince. Příští týden budou čeští představitelé v komisi obhajovat. EK se pak k němu vyjádří do 18. března.

Výběr článků

Načítám