Článek
Podle zdrojů ČTK na sankčním seznamu zůstali ruští miliardáři Michail Fridman i Ališer Usmanov, což požadovala i Česká republika. Které čtyři osoby byly ze seznamu odstraněny, zatím není jasné. Ze seznamu nicméně zmizela i jména tří dalších lidí, kteří již zemřeli.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
Sankce musí schválit jednomyslně všechny členské státy Evropské unie.
Na obnovení sankcí se země EU shodly v pátek, necelých 48 hodin před vypršením platnosti stávajících opatření, poznamenal web Euronews. „Maďarské veto bylo tento týden několikrát potvrzeno na setkáních mezi velvyslanci, neúspěšné pokusy v pondělí, středu a naposledy ve čtvrtek odpoledne,“ dodal server.
Budapešť požadovala odstranění několika jmen ze sankčního seznamu. Rádio Svobodná Evropa již dříve oznámilo, že by mělo jít například o ruského ministra sportu Michaila Děgťarjova a několik oligarchů včetně Michaila Fridmana, spoluzakladatele největší ruské soukromé banky Alfa-Bank, a Dmitrije Mazepina, spoluvlastníka chemické firmy Urcalchem.
Po intenzivních diskusích v zákulisí bylo nakonec dosaženo kompromisu, když bylo ze sankčního seznamu odstraněno několik jmen, ale méně než osm, než původně požadovalo Maďarsko, píše Euronews.
Budapešť v lednu blokovala i prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu, která se rovněž musí prodlužovat každých šest měsíců.
Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení obsažená ve schválených sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Nakonec Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Členské státy se tak na prodloužení těchto sankcí shodly 27. ledna.
