Článek
„Je samozřejmě zcela zásadní, abychom dále pracovali na zlepšení produkce vackín v Evropě a zlepšili možnosti jejich distribuce mezi členské státy,” řekl po jednání novinářům předseda Evropské rady Charles Michel.
Prezidenti a premiéři se shodli na tom, že EU bude využívat systém kontrol vývozu, který umožňuje zakázat export vakcín od firem, jež nedodávají unii slíbené množství dávek. Jeho cílem je zejména společnost AstraZeneca, která EU v prvním čtvrtletí dodá necelou třetinu z původně plánovaných téměř 100 milionů.
ON-LINE: AstraZeneca sníží ČR dodávky vakcíny o 40 procent
„Myslím, že je jasné, že ta společnost musí nejprve dostát slibům, dodržet smlouvu s členskými státy EU, než se znovu bude moci věnovat vývozu vakcín,” prohlásila po jednání nezvykle kategorickým tónem předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Postiženy budou firmy, ne země
Zatímco na tvrdším přístupu vůči firmám porušujícím sliby se lídři shodli, nesjednotili se naproti tomu na přímé podpoře rozšíření tohoto zákazu exportu do zemí, které samy vakcíny nevyvážejí a mají naočkováno dostatek lidí. Tato úprava iniciovaná ve středu komisí hrozí omezením vývozu především do Británie, která se proti tomu již hlasitě ozvala.
Johnson pomalu ustupuje ohledně dodávek vakcín od AstraZeneky
„Ve vztahu k Británii chceme řešení výhodné pro obě strany, chceme být politicky citliví,” prohlásila po jednání německá kancléřka Angela Merkelová.
Její země stejně jako většina dalších států podporuje případné využití zákazů, nechce však vyvolat možné odvety a narušit tak zásobování vakcínami a komponenty k jejich výrobě. Například belgický premiér Alexander De Croo, jehož země patří k odpůrcům exportních omezení, po jednání hovořil o signálech možné dohody s Británií, k níž přispívá současný tlak ze strany EU.
Výrobní řetězce jsou provázané, nanolipidy pro vakcíny od Pfizeru a Moderny se vyrábějí v Anglii. Odvetná opatření ze strany Británie by mohla ohrozit jejich výrobu.
EU zpřísní kontrolu vývozu vakcín, potřebuje rychlejší očkování
AstraZeneca ovšem neplní své závazky vůči EU a chce dál vyvážet vakcíny vyrobení v EU do Británie, i když v Británii má dvě továrny, z nichž jedna jede naplno.
Ze zemí EU šlo podle sdělení ze summitu do Británie 21 milionů dávek vakcín. Opačným žádná. Francouzský prezident po summitu řekl britským médiím: „Každý den, když čtu tisk zpoza kanálu La Manche, dělají případ z toho, že je EU sobecká. To je lež!” Dodal, že končí naivita: „Podporuji kontrolní proces Evropské komise.”
Ke změně distribuce vakcín v EU nedojde, Berlín to nechtěl
Lídři dnes nevyřešili spor okolo dorovnání nerovnoměrné distribuce vakcín, což žádalo Rakousko podporované Českem či Chorvatskem. Někteří lídři v čele s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem tak chtěli přehodnotit současný distribuční klíč a jako kompenzaci získat větší podíl z urychlené dodávky deseti milionů dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech. S tím však nesouhlasili další státníci, zejména německá kancléřka Angela Merkelová.
Ve společném prohlášení nakonec lídři podpořili systém rozdělování vakcín podle počtu obyvatel. Zároveň pověřili velvyslance členských zemí, aby se otázkou možného nového rozdělení zmíněné dodávky od Pfizeru „v duchu solidarity” zabývali.
Po pětihodinovém jednání o boji s pandemií a vakcínách se šéfové států a vlád krátce věnovali tématu digitálního trhu. Ve společném prohlášení se shodli na tom, že ekonomická obnova po pandemii má být spojena s digitalizací. Podpořili i myšlenku, aby chystanou digitální daň EU řešila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rovzoj (OECD).