Článek
Veškerou činnost ohledně uprchlíků tu totiž zajišťují dobrovolníci. Přicházejí nejen z Evropy, ale i z Ameriky, Izraele, Jihoafrické republiky, někteří dorazili dokonce až z Jižní Koreje.
Lidé tu pracují jen ze své dobré vůle a žijí tu za své peníze, případně za peníze dárců a z facebookových sbírek. Ze dne na den se klidně mohou sebrat a zmizet, což by pro ostrov znamenalo kolaps.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
A to proto, že tu nejde jen o zachraňování životů a poskytování jídla a lékařské péče nějakými „sluníčkáři z neziskovek“, jak by si mohl myslet leckdo v ČR. Řeč je zejména o elementární organizaci nekonečného proudu utečenců, jejich usměrňování, informování, přemisťování do záchytných táborů a odtamtud do tábora Moria – evropského hot-spotu, který byl otevřen s velkou slávou, ale jehož fungování je žalostné.
Shrňme si jednotlivé fáze pobytu uprchlíků na Lesbu:
- Fáze 1 – připlutí a vystoupení ze člunu na břeh – zajišťují dobrovolníci
- Fáze 2 – podání občerstvení a základní lékařské ošetření – zajišťují dobrovolníci
- Fáze 3 – přemístění do dočasného záchytného tábora a roztřídění podle rodin, národnosti, státní příslušnosti – tábory vybudovaly úřady v Mytilini (správní středisko ostrova), provoz zajišťují opět dobrovolníci
- Fáze 4 – přemístění autobusem do 50 kilometrů vzdáleného tábora Moria – zajišťují úřady v Mytilini
- Fáze 5 – registrace v táboře Moria – Evropská unie vstupuje na scénu až teď, ale spíše jako kompars. I zde zajišťují provoz z 95 procent dobrovolníci.
Hranici EU střeží dobrovolníci s bagetami
Uprchlíci tedy musí od pláže k první registraci v EU urazit 50 kilometrů po ostrově, do té doby jsou výhradně v péči a pod dohledem dobrovolníků. Ti zde suplují zcela nefunkční orgány jak řecké, tak evropské, které by měly mít pod dokonalou kontrolou vše, co se děje na hranici schengenského prostoru, zvláště v takto exponované oblasti. Ale až na pár lodí řecké pobřežní stráže a Frontexu, které nijak nezasahují, tu není vůbec nikdo.
Dalo by se v nadsázce říci, že bezpečnost evropské hranice střeží dobrovolníci s bagetami. Takové zesměšňování by ale nebylo úplně fér vůči jejich obrovskému a nepřetržitému nasazení a obětavosti.
Mohou sedět doma, ale nesedí. Jsou jediní na místě a pracují.
Řeckou policii jsme tu viděli jen jednou, když si ve čtvrtek přijel městečko Skala Sykamineas prohlédnout litevský eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis.
Bizarnost situace dokresluje, že jeho návštěvě místo optimismu předcházely mezi dobrovolníky spíše obavy, že budou muset přestat poskytovat zdravotní péči, protože nemají licence platné v Řecku. Jejich vyřízení trvá šest týdnů, což lékaři, kteří se tu točí nejčastěji ve dvoutýdenních turnusech, jaksi nemají čas řešit.
Evropská unie nedokáže příliv uprchlíků zastavit, ale když už tu jsou, nezmůže se ani na mobilní ordinaci, aby se po ostrově netoulali zranění nebo nemocní lidé. Tu musí zajistit opět dobrovolníci.
EU? To musíte do Bruselu!
„Evropská unie? To musíte do Bruselu!“ směje se Slovinec Jure Poglajen, který v táboře Moria působí jako zubař v rámci humanitární mise slovinské pobočky organizace Adra. Zastihli jsme ho při extrakci stoličky chlapci z Gudžarátu.
„Zatím jsme tu nikoho neviděli. Možná pár lidí z Frontexu, ale to je asi tak všechno, pokud jde o EU,“ pokračuje vážnějším tónem. Ptám se, co by se stalo, kdyby se všichni rozhodli odejít. „To neuděláme, protože jsou tu lidé v nouzi. Ovšem (řecký) stát a EU na to spoléhají,“ konstatuje Poglajen.
EU by podle něj měla začít k migrační krizi přistupovat jako ke společnému problému, který se musí řešit dohromady, protože Řecko to samo nezvládne. „Musí se prostě dát víc peněz, víc zdrojů na to, aby EU začala znovu fungovat na svých hranicích,“ domnívá se slovinský zubař.
Lidská skládka jménem Moria
Místo, kde působí, se dá popsat jako lidská skládka. Kemp Moria je první hot-spot v Řecku a slouží k registraci příchozích do EU, kteří odsud pokračují dále do Evropy.
Tábor Moria
A protože registrace je zdlouhavá a lidé se zde hromadí, vzniká tu nepředstavitelný chaos. Jen zázrakem tu tisíce lidí, kteří se tu vyskytují, zůstávají v relativně bezkonfliktní atmosféře, což je opět z velké části zásluha dobrovolníků, kteří sem vnášejí alespoň jakýs takýs řád a pomáhají odlehčit tíseň například takovými důležitými maličkostmi, jako je pořádání her pro děti.
Snaží se ale i samotní běženci, kteří čekají dlouhé hodiny v nehýbající se frontě na registraci s obdivuhodnou trpělivostí.
Běženci čekají ve frontě na registraci v táboře Moria. Během několikahodinové návštěvy Novinek mezi nimi nedošlo k žádným konfliktům, a to i přes to, že se během té doby fronta sotva pohnula.
Areál obytných buněk obehnaný ostnatým drátem v několika řadách slouží převážně k dočasnému ubytování Syřanů. K návštěvě je zapotřebí mít od Řeků zvláštní povolení.
tábor Moria
Vedle tohoto areálu ale vzniká jakési alternativní skladiště lidí z Afghánistánu, Pákistánu, Íránu či Bangladéše. Ve svahu mezi olivovníky tu bivakují stovky až tisíce lidí pod improvizovanými přístřešky.
Během naší návštěvy panovalo téměř letní počasí, ale to se má změnit už o víkendu. Přijde ochlazení, déšť a bouřky a podle dobrovolníků tu lidé začnou umírat. Welcome to Europe.
