Článek
"Každý musí plnit své povinnosti, (ještě) než bude přijat do Evropské unie," řekl švédský ministr vnitra Tobias Billström při příjezdu na jednání s kolegy z dalších zemí EU v Lucemburku.
Švédský ministr spolu s kolegy z Francie, Německa, Belgie, Lucemburska a Nizozemska podepsal dopis, v němž se hovoří o možnosti obnovit víza pro Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Albánii a Makedonii. "Tito lidé nemají právo na azyl. Opouštějí zemi kvůli ekonomické situaci," vysvětlil Billström.
"Potřebujeme naše azylové kapacity pro ty, kteří opravdu potřebují naši pomoc," přidal se německý náměstek ministra vnitra Ole Schröder. Je podle něj nepřijatelné, když je dvojnásobně víc žadatelů o azyl ze Srbska než z Afghánistánu.
Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich navrhuje neoprávněné žadatele ze Srbska a Makedonie "odstrašit" zpřísněním dosavadních podmínek. "Kdo přichází z bezpečného státu, měl by v budoucnu dostat menší finanční podporu," řekl Friedrich v rozhovoru s deníkem Die Welt.
Řízení se často vleče
Součástí tohoto opatření by bylo také zrychlené řízení úřadů, které žádosti o azyl posuzují. Pro urychlení agendy Friedrich přiřadil cizineckému úřadu 60 výpomocných úředníků. Rychlé řízení během 48 hodin, jako je ve Švýcarsku, ale podle ministra není možné uskutečnit.
V Německu posouzení žádosti trvá měsíc až dva, v případě odvolání se může protáhnout na 14 měsíců, poznamenala DPA. Takto zdlouhavá procedura je podle Friedricha v budoucnu nepřijatelná.
Bělehrad se ohrazuje
Bělehrad již v polovině října označil možné znovuzavedení víz za chybný a mimořádně závažný krok, který bude mít následky nejen pro Srbsko, ale také pro celou EU. Srbský premiér Ivica Dačić zároveň nabídl, že Bělehrad náklady za srbské žadatele o azyl uhradí, protože to bude méně poškozující než zavedení vízové povinnosti.
Dačić také požádal o trpělivost. Vysvětlil, že většina žadatelů o azyl ze Srbska je romského a albánského původu, takže řešení tohoto problému mimo jiné změnou bytové situace je dlouhodobý proces.