Článek
Zvažuje se využití mezinárodního práva, kdy by se lodě zadržovaly z ekologických důvodů nebo proto, že to jsou pirátská plavidla, uvedli úředníci, kteří chtěli zůstat v anonymitě. Většina tankerů je stará nejméně 15 let a jsou náchylné k závadám. Úřady by mohly k zabavení lodí využít zákony o pirátství, protože podle nich mnohá plavidla ohrožují kritickou podmořskou infrastrukturu, poškozují životně důležité energetické a internetové kabely, píše Politico.
Pokud by tyto možnosti selhaly, země diskutují o společném zavedení nových národních zákonů, jež by lodě zadržovaly kvůli pojištění. Země by se měly dohodnout na seznamu důvěryhodných pojišťoven, u nichž by plavidlo muselo být pojištěno. To by například Estonsku a Finsku umožnilo zadržet lodě pojištěné u neznámých společností.
Ačkoliv „by nebylo možné“ zastavit každý tanker stínové flotily, řekl jeden z vládních úředníků, „není to nutné“. „Když lodě jen zpomalíme, Rusko to poškodí. Každý den je drahý – pokud to zkombinujete se stavem ruské ekonomiky… na všem záleží,“ argumentoval úředník.
Právníci ovšem upozorňují, že uplatňování národních zákonů pro zabavování plavidel je „neuvěřitelně riskantní podnik“, jak tvrdí například Isaak Hurst z právnické firmy International Maritime Group.
„Určitě se to zpochybní podle mezinárodního práva, což bude stát desítky milionů,“ řekl. Když se k tomu přidají náklady na udržení posádky na palubě zadržených lodí, vyřizování souvisejících imigračních problémů a „zpětná reakce státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje, bude to drahé a komplikované“, upozorňuje právník a dodává: „Politicky je to prostě zmatek.“
Země jsou si těchto problémů dobře vědomy. „Pobřežní státy musí dodržovat princip svobodné plavby v souladu s mezinárodním právem,“ uznal vysoký představitel lotyšské rozvědky. Profesor námořní bezpečnosti na univerzitě v Kodani Christian Bueger upozorňuje na další eskalace vztahů. Nevylučuje, že by Moskva mohla vyslat do oblasti své námořnictvo, aby fungovalo jako konvoj pro ropné tankery. Rozsáhlé operace s cílem zmocnit se lodí budou také stát „miliony“, dodal.
Navzdory tomu země dál jednají a tři pobaltské státy otevřeně diskutují o právních opatřeních, která mohou podniknout společně a ve spolupráci s Bruselem. „Téměř 50 procent sankcionovaného obchodu (s ruskou ropou přepravovanou po moři) prochází Finským zálivem,“ připomíná estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
Jednání ilustrují rostoucí frustraci Evropy z toho, že Rusko nadále přepravuje svou ropu, vyhýbá se západním sankcím a životně důležitá tepna pro pokračující válečné úsilí funguje nadále, píše Politico. V loňském roce vyplulo z baltských přístavů 348 lodí stínové flotily, které tvoří 40 procent celkového ruského prodeje ropy, řekl Isaac Levi z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší.
